Malý krůček od cíle.

13. ,,Ještě stále musíš mluvit?"

Daem mi na to kývne.

***

Půjdeme lesem. Ruku v ruce. Budeme si s Daemem povídat o minulosti a našich příhodách. ,,To myslíš vážně? Taky jsem to zkoušela..." řeknu udiveně, ale i trochu nadšeně. ,,No byl jsem dřív pako, takže jsem to opravdu zkoušel." Začneme se oba smát. ,,Lin?" Otočím pohled na Daema. ,,Máš úžasný smích. " řekne a usměje se. ,,Taky jsem se dlouho takhle nebavila." Skloním výraz. ,,Jak to myslíš?" ,,No bylo optížné se za poslední roky něčemu zasmát fakt od srdce, ale díky tobě jsem jak vyměněná." Daem mi jako vždy výraz zvedne. ,,Lásko netrap se. Vše mi řekni i když to nebude třeba dávat smysl. Prosím. Nechci tvé trápení. Chci si s tebou vše užít. " Usměje se a já mu to s láskou oplatím. Začnu tedy mluvit o posledních asi pěti letech. Daem vše bude chápat. Celou dobu mně bude poslouchat. ,,No a díky tomuhle jsem se dostala k vám. " dořeknu. ,,Lin je mi to moc líto jestli jsem to dřív přehnal. " ,,Ale Daem...já jsem spíš radši. " Nadechnu se a vydechnu. Nasaju čerství vzduch. ,,Cítíš to taky?" zeptám se a kouknu na něj. Taky se nadechne a při výdechu to řekne. ,,Pramen..." Usměju se a půjdu s ním dál. Dojdeme na místo. ,,Tohle místo má vždy lákavou vůni. " řekne hned Daem. ,,Máš pravdu." Usměju se na něj. ,,Co si zaplava? Podle pověsti hodně léčí. " Koukne na mně. ,,Já nevím. Nemám plavky a jít jen ve spodním prádlu je zvláštní. " Lehce mně přitiskne na strom. ,,Ty máš strach, že tě uvidí někdo jiní? " zvedne obočí. ,,Ne...nemám. Já prostě nevím. " Sklopím obličej. ,,Co se děje lásko? " ,,Já prostě to nezvládám...prostě se pak topím." polknu. ,,Ty asi moc dobrá plavkyně nebudeš..." Sklopí taky výraz a pustí mně. ,,Ne já jsem dobrá plavkyně, ale když mi dojde, že se nedotýkám dna, začnu panikařiť a topit se. Je mi to moc líto." Bude ticho. Uslyším jak malí vodopád dopadá do rybníčku pramene. ,,Nemusí. Naučím tě to nevnímat." Zvedne pohled a já taky. ,,Jak to myslíš?" ,,Prostě ti pomůžu. Od čeho mně přeci máš? " Usměju se na něj. Zas mně lehce přitlačí ke stromu. ,,Abych tě milovala." odpovím mu a políbím ho. Daem mně začne líbat. Zajede mi rukou pod tričko a pomůže mi od něj. Samozřejmě nejsem pozádu a udělám totéž. Vše bude padat na zem. Až na nás zůstane jen spodní prádlo a na mně ještě horní díl prádla. Daem si mně nadzvedne a já okolo jeho pasu omotám nohy. Půjdu pomalu do vody. Až když jí ucítím, přestanu. ,,Daem já si nejsem jistá." ,,Lásko jsem tu. Ničeho se neboj." Začne mně líbat. Budu spolupracovat. Odnese mně někam kam nedosáhnou. Chvíli se budu bát, ale Daem mně nepřestane líbat a tak na to zapomenu.

***

Budeme se oblíkat. ,,Říkal jsem ti to." Nakloní se ke mně a políbí mně. ,,Dobře měl jsi pravdu. Moc se stejně omlouvám. Byla jsem hloupá a..." Dá mi prst před ústa. ,,Takhle o sobě nemluv. Jsem rád, že jsem ti pomohl." Políbí mně a já náš polibek prohloubím. Začne mi zvonit mobil. Vezmu to. ,,Ano?" zeptám se. ,,Ahojky pusinko, tak mně tak napadlo, že mám teď volno a chtěl bych se s tebou vidět. Kde jsi?" Zpanikařím a otočím se zády k Daemovi. ,,Nemůžeš mi takhle volat. A navíc já s tebou nechci mít nic společného." ,,Ale pusinko jdi. Včera si ještě škemrala." ,,To bylo včera. " Odpovím zneuctěně. Daem mně začne na krku líbat. Začnu se pomalu rozplývat. ,,Ty jsi s ním, co?" ,,No a co? To je moje věc s kým já jsem. Já po tobě... " Lehce zasténám. Daem mi udělá značku. Dám mobil od ucha. ,,Daem..." pošeptám jeho jméno. ,,Copak lásko?" Usměje se na mně. ,,Prosím já hovořím." ,,Fajn. Ale rychle. " Dám si mobil zas zpátky. ,,Netoužím. Já nic k tobě necítím a nikdy nebudu. Jen se mi hnusíš a...já... " Daem si mně začne mapovat. Pak si i bude hrát. Dám znovu mobil pryč. ,,Daem dej...mi...chviličku...já... " lehce zasténám. ,,Linki odpověz..." uslyším hlas z mobilu. Típnu to. ,,Ještě stále musíš mluvit?" ,,Ne..." Políbím ho. Zase mně lehce přitlačí ke stromu. Začne si zas hrát. Budu si drásat spodní ret. ,,Daem...Daem..." budu šeptat jeho jméno. Pak udělá něco co mně překvapí.

***

Vyjdeme z lesa. Půjdeme k jeho autu. ,,Linki?" uslyším známí hlas. Otočím se. ,,To není možní. " obejmu tu osobu. ,,Bože Clausy vypadáš úžasně." ,,To ty taky sestřičko." Koukne za mně. ,,Nazdar ty..." zastavím ho. ,,Prosím. On za nic nemůže. Vše jsme si vysvětlili. " Claus se udiví. ,,Takže na něj nejsi nastává? " Zarazím se. ,,No Clausy já... " ,,Ona s ním chodí. " Za mnou a Daemem se někdo ozve. Dostanu nervy. ,,No a co? Tak s ním chodím. Prostě ho miluji a ty se do toho plést nebudeš, Cookie. " Otočím se. ,,Tobě to prostě nedojde. On není pro tebe zrození. " odsekne. ,,To je mi jedno. Miluji ho a to mi stačí. " ,,Ty s ním chodíš?" Udiví se bratr. ,,Ano. Je to na dlouho ti vše vysvětlovat. " Otočím se zpět k němu. ,,Mám teď času na vše. " ,,Ale já ne. Zítra odjíždím. Vlastně už dnes večer. Jedeme na další zastávku v turné. " ,,Cože? Jak turné? " udiví se bratr ještě víc. ,,To je teď jedno." Otočím se na Daema. ,,Musíme jít. Musíš se připravit. " řeknu sklesle. On mi na to kývne. Pozná, že jsem na dně a tak mně chytne za ruku a odvede. Nechám za sebou nechápajícího bratra a naštvaného Cookieho. Daem mně odvede za pódium. Obejmu ho. ,,Copak se děje? " ucítí mé slzy. ,,Jindy byl na mně pyšní a teď mu lezu na nervy. Nechápu ho." ,,Dej mu čas. Musí si zvyknout." Pohladí mně po vlasech. ,,Tak tady jste. Hledala jsem vás. " Odtáhnu se. ,,Proč nás? " zeptá se Daem. ,,Chci se vám omluvit. Zachovala jsem se hrozně. Protestovala jsem proti vám, ale pak mi došlo, že Daem takhle taky reagoval. Nakonec na to přistoupil. Je mi to moc líto. Dokážete mi odpustit?" optá se Kael. ,,Já ano. Nevím jak Daem, ale vím jaké je když někdo cítí vinu. Také jsem to měla s bratrem." Usměju se. Daem půjde Kael obejmout.