Malý krůček od cíle.

23. ,,Ano chci..."

,,Jak to myslíš? " lehce se i uculím.

***

,,Hrozně vám to sluší. I Kael a Him jsou roztomilý." Kouknu na ně. Budou dělat to samé, akorát víc romanticky a nevnímaně. ,,Heleď Jumi, né, že mi jí okoukáš." Daem se nad tím zasměje. Jumimu to dojde i ostatním a taky se nad tím zasmějou. Jen já nebudu chápat o co jde. ,,Jak jsi to myslel?" špitnu. ,,Jsi má nejcennější věc na světě. Nechci tě mít okoukanou." Dojde mi to a zčervenám úplně. ,,Víš, že to moc dlouho nevydrží? " Kouknu na Jaema. ,,Teď když budeš známá. Každý bude na tebe koukat. Myslím, že se tě lidi jen tak nezbaví. Spíš budou chtít přídavky." Zdesím se. ,Žádné soukromí. Žádné volno.' Teď mi došlo jak budu mít nároční život. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela. ,,Jaem neděs ji. " Okřikne ho lehce Nam. ,,To je jedno. Dnes si máme užít a né řešit mně a mojí hudbu. Jsme tu pohromadě, protože chceme projít vaše story. Prosím už to neřešme." Hlavou se vrátím zpět k ostatním. Ukousnu si sousto. Daem se udiví, ale hned si taky kousne. Budu se topit v těch jeho stříbrných očí. Naposledy si kousnu a polknu. Pak si vezmu kelímek a naliju si pití. Samozřejmě se i napiju. Daem se na mně usměje a obalí mně dekou. Úsměv mu oplatim. Pak dám deku přes nás. Natáhne se ke mně a začne mně líbat. Budu mu to slastně oplácet. Zajede mi rukou pod tričko. Okamžitě jí vyndám. ,,Daem..." řeknu tiše. ,,Prosím." odtáhnu se a zvednu se. ,,Proč mi to děláš? " odejdu do kuchyně. Sednu si na židly. Dám ruce a hlavu na stůl. Někdo otevře a hned zavře dveře. Přejde ke mně a sedne si. Začne mně jemně hladit po zádech. ,,Lin..pojď vedle. On to tak určitě nemyslel." Zvednu hlavu. ,,Někdy je fakt tvrdohlavý. Nechápu jak jsem se dokázala ovládat. Někdy bych ho fakt propleskla." Kael mně začne utišovat. ,,Sedneš si k nám, jo?" ,,Nechci vás ruřit." ,,To je v pořádku. On si aspoň uvědomí tu chybu." Kael vstane a já půjdu za ní. Vezmu si sleženou deku a přetáhnu ji přes sebe. Sednu si vedle ní. Ona se teda víc přitulí k Himovi. Jaem si přesedne na druhou stranu k Daemovi. Oba se od sebe odtáhnou. Kael pustí videa z cest. Nejdřív budu koukat a lehce se smát, protože kluci dělali nějaké ty kraviny. Ale pak se propadnu do říše snů. Usnu.

***

Vzbudím se. Všichni kolem budou spát. Videa budou stále hrát. Pomalu vstanu a odejdu do kuchyně. Ani si nerozsvítím. Jen si sednu a položím hlavu. ,,Nemůžeš spát?" Zvednu hlavu. Naproti mně bude sedět Jaem. ,,Promiň. Já... Já jsem si tě nevšimla. Myslela jsem, že taky spíš." Jaem si přesedne ke mně. ,,Nemohl jsem vůbec usnout. Tak jsem šel sem. Nemáš žízeň?" Chytim se za krk a polknu. Lehce to zabolí. ,,Ehm..." přikývnu. Jaem vstane a půjde k lince. Uslyším jak nalívá vodu. Pak se zas vrátí a dá mi skleničku. ,,Dík. " Poděkuju a napiju se. ,,Jsi tak roztomilá, když spíš. Víš o tom?" Udivím se. ,,Ty jsi mně snad sledoval?" ,,Ano. Nemohl jsem si pomoc. Dokonce jsem se tě i dotkl." Udivím se víc. Přejedu si prstem přes ústa. ,,Ty jsi mně i políbil? " řeknu zpanikařeně. ,,Promiň nechtěl jsem, ale byla jsi tak krásná. Nemohl jsem si pomoc." Začne se mi lehce motat hlava. ,,Co jsi mi to udělal? " ,,Já nic. Co se děje? Lin mluv se mnou." Jaem mně chytí. Budu totiž padat ze židle. ,,Točí se mi totálně hlava. Jaem co jsi tam dal?" ,,Ježiši... Já jsem vzal vodu od Jumiho. Obvykle když je hyperaktivní tak se napije a hned začne být ospalí. Musel jsem ti od něj nalít vodu. Moc se omlouvám. To jsem nechtěl. " ,,To je jedno. Musím nahoru." řeknu zmateně a postavím se. Hodně to se mnou zacloumá. Jaem mně však chytí. ,,Sama nikam nedojdeš. Odnesu tě, jestli můžu?" Jen přikývnu. Jaem mně vezme do náruče. Odnese mně nahoru. ,,Dobrý. Dál už to dojdu." Pomalu mně postaví, ale stále mně bude podpírat. ,,Jsem v pohodě. Už to dojdu." Pustí mně. Znovu se mi zatočí hlava. Spadnu na Jaema a schodím ho na zem. Políbíme se. Uvědomím si to. ,,Jaem to nejde." Slezu z něj. ,,Já vím. Máš Daema. Takhle to nejde. Aspoň né teď. Jenže jsi ve mně teď něco zlomila." Jaem se ke mně nakloní a políbí mně. Zatají se mi dech, když se odtáhne. Do očí se mi nahrnou slzy. ,,Já.. Já nemůžu, ale..něco ve mně křičí, že to mám udělat." ,,Lin je mi teď jedno co proběhne. Hlavní na tom bude, že se to nikdo nedozví. Je to jen na tobě. Sama víš co cítím a že s tím bojuju. Záleží jestli to chceš ty." ,,Ano chci..." Jaem mně políbí. Hned se odtáhnu. ,,Ale né s tebou. I když trochu nevnímám, neznamená to, že Daema podvedu. Taková nejsem. Miluji ho a nikdy nepřestanu." Vstanu a rychle se vzpamatuju. Půjdu dolů ze schodů. Nechám ho tam. Vejdu potichu do obýváku. Všichni budou stále spát. Vše bude prostě stejné. Uvidím jak Daem krásně spí. Sednu si k němu. Ukazováčkem začnu jeho tvář mapovat. Jako kdyby jsem si chtěla všechny jeho rysy do detailu vyrít do paměti. Pak palcem přejedu po jeho úžasně dokonalých rtech. Zaváhám, ale pak se odvážím k polibku. Nebudu to čekat. Daem si mně přitáhne. Polibek prodlouží a prohloubí. ,,Taky tě miluju a nikdy nepřestanu." ,,Ty jsi mně slyšel? " ,,Ano. Jsem na tebe pyšní. Mohla jsi si s ním užít, ale i tak jsi odmítla. Nechápu jak mu na to nikdy neskočíš." ,,Protože tě miluji a nechci o tebe přijít. Já spíš nechápu jak to, že tobě vždy na to skočím." Políbím ho. ,,To by se mělo napravit. Chci si zopakovat tu chvíli v nemocnici. Bylo to úžasné. " ,,Tak pojď. Času je zatím dost." Vezme mně do náruče. Vyjde z obýváku a hned zamíří nahoru. Otočí se zády ke dveřím a otevře loktem. Dveře pak otevřu dokořán. Pomalu se mnou vejde dovnitř. Zavře dveře a začne mně líbat jako v nemocnici.