Miraculous Ladybug a Nová Miracula?

17. Co že?!

Adrien:
Vzbudil mě budík do školy. Vztal jsem a šel si udělat raní hygienu. Nasnídal se a vyrazil k limuzíně.

Před školou jsem vystoupil z limuzíny. Potkal jsem Marinette a pak jsem si vzpoměl. Marinette je moje Beruška! Jak jsem na to mohl zapomenout? Ach Marinette. Jsi roztomilá, milá, zábavná... Miluju tě. Došel jsem k ní a pozdravil.
Já: Ahoj Marinette.
M: A-ahoj Adriene. Proč sakra koktám, když vím, že...
Přišla ke mě blíž a zašeptala.
M: Černý kocour.
Já: A zas vím, že jsi beruška.😘
Musím ti něco říct.
M: A co?
Já: Noo....
Zazvonil zvonek. Ach Bože! Musí zvonek všechno zkazit?
Šel jsem vedle Marinette, ale zatím jako kamarád. Alya byla zmatená jako co, jak se to stalo atd. Nino to samí. Sedl jsem si do lavice a někdo vtrhl sem do třídy. Byla to Kamča s Karolínou. Obě naráz spadli. Všichni se smáli. Hlavně Chloe.
CH: Hahaha! Nové padavky! Vy jste se přidali k Marinette? Bravo.
Já: Nech toho Chloe.
CH: Ale Adrienku. Ty se za ně zastáváš? Ty to nevidíš, jaké jsou nešikovné? Odnarozdíl od ně já nepadám.
Stoupli se Kamila Karča a Karča mlčela a šla k lavici. To Kamča byla pořádně naštvaná. Teda myslím.
KM: Co jsi to řekla?!
CH: Že jste padavky.
KM: Drž hubu ty nafintěná, zmalovaná čarodějnice!
Nějak ji to vyklouzlo z úst.
CH: Co?! Co si to...
U: Ticho! Kamčo, na místo. A ty Chloe, buď z ticha.
Všichni jsme mlčeli. Učitelka něco psala na tabuli, tak jsem to využil se podívat na Karolínu. Ona je Wolfy, Kamča, Spider, Marinette Beruška a já Kocour. Moc mě mrzí, že už nebude Karča superhrdinka. Otočil jsem se zpět do předu a poslouchal učitelku.

Po škole:
Čekal jsem před školou na holky a Nina. První kdo přišel byl Nino.
N: Čau brácho. Promiň, ale nemůžu tady být s tebou. Musím domů pomáhat mamce. S úklidem.
Já: To je v pohodě. Tak ahoj.
N: Čau.
Za chvíli přišli Marinette s Alyou. Jak jsem si nemohl na ní všimnout? Ty její vlasy stažený do culíčku, modrý oči, hlas.. Je báječná.
Já: Ahoj holky.
AL: Ahoj Adriene.
M: Ahoj.
AL: Nechám vás tu o samotě.
A odešla.
Já: Marinette?
M: Ano?
Já: Víš... Já jako černý kocour jsem byl zamilovanej do Berušky, a teď vím kdo se skrýval pod maskou. A to jsi ty Marinette. Miluju tě i bez masky.
M: Já... Taky tě miluju. Už od chvíle, kdy jsi mi dal černý deštník. Nechceš ho zpátky? 😀😀
Já: Ne. Nech si ho.
A pomalu jsem se k ní přibližoval. Jenže známá Chloe nám to musí pokazit.
CH: Hej! Marinette! Co se opovažuješ políbit mího Adrienka?!
Já: Já nejsem tvůj majetek.
CH: Ale jsi.
Já: Nejsem!
KM: Tak a dost!! Chloe padej pryč, nebo to s tebou nedopadne dobře!
Nech je napokoji!
CH: Zase ty???!! Už mě neštvi! Nebo můj papá vás vyhodí z našeho města!
KM: Nemůže.
CH: Proč ne?
KM: Ty to nevíš? Naši příbuzní nás poprosili, jestli see sem nenastěhujem a víš jací příbuzní? Houstěrkovi!
( oni nemají tohle příjmení. To jsem si vymyslela )
Tvoje oblíbená firma.
CH: Ne! To si vymýšlíš!
KM: Nene. Jestli chceš důkaz, musíš jít se mnou.
CH: To nikdy!
KM: Jak je libo. Přestanou ti vyrábět věci a nebudeš mít nic.
CH: Fajn!
A odešly. Ty kráso. Kamča to teda dostala. Počkat. Houstěrkovi?! Ti co mají firmu na suprové elektrické věci?! Panečku. Ale teď ne. Musím jí konečně políbit. Nakláněl jsem se k Mari a byly naše rty dost blízko. Políbili jsme se. Chytl jsem její pas a ona si svoje ruce omotala kolem krku. Za chvíli jsme se museli odtáhnout, protože už pro mě přijela limuzína.
Já: Tak ahoj příště lásko.
M: Ahoj.

Marinette:
Nemohla jsem tomu uvěřit!! Celou tu dobu on byl Kocour?! A byl před mým nosem?! A ještě jsem ho políbila! Miluje mě a já jeho. Splnil se můj sen.
KR: Braaavooo!
Já: Co?!
KR: No, že jste spolu. To vám teda trvalo.
Já: Haha. Moc vtipný. A mrzí mě, že nejsi superhrdinka.
KR: Mistr měl pravdu. Nemůžu mít mirákulum vlčí. Byly by jste zase v nebezpečí.
Někde se ozval výbuch a někdo skákal po střechách. Počkat. Wolfy?!! Ale vždyť ona je tady předemnou! Aha.. To je jiný člověk. Uviděla ji ani Karča a byla ještě smutnější než doteď. A odešla. Schovala jsem se za strom a transformovala se.

Karča:
Nový hrdina. Vydává se za mě. No už ne. Ještě jsem zesmutněla a odešla domů. To bude zas nudný život. Sedla jsem si ke stolu a začala si kreslit kwami Woo. Jak mi chybí. Ukápla mi jedna slza na papír. Ne! Nenechám se zase zakumatizovat. A pak jsem si vzpoměla. Jakto, že jsem vyčistila akumu od ruky? Uslyšela jsem třepot křídel. Akuma?! Zase?! Ten Lišaj si mě snad oblíbil. Chňapla jsem Akumu a řekla.
Já: Lišaji! Nech mě napokoji!
A zase byl z černýho motýla na bílýho.
Co se to sakra děje?! Vešla do pokoje Klára s otevřenou pusou. A jeje.
KL: Jak jsi vyčistila toho Akumu?
KR: Nemám tušení.
KL: Já možná ano.
KR: Co? Jak?
KL: Pojď za mnou.
Šla jsem tedy sní a byly jsme na opuštěné ulici.
KL: Tady mě Lišaj proměnil na Akumu a řekl mi, že mám v sobě mirákulum. Ale jaký?
Já: Co že máš?!!!!!
KL: Mirákulum. Asi si mě spletl.
Já: Nene! Musíš okamžitě za Mistrem! To je vážné!
KL: Ale...
Já: Žádné ale. Pojď.

Jsme u Mistra.
Já: Dobrý den Mistře. Tady moje sestra má v sobě mirákulum.
KL: Dobrý den.
Fu: Co že má? Jak pak se jmenuješ?
KL: Klára.
Fu: Pojď za mnou. A Karolíno? Ty tady počkej.
Já: Dobře.

Klára:
Fu: Kláry. Máš největší moc než Beruška a Kocour.
Já: Co že mám?!
Fu: Máš mirákulum tady.
A dotkl se mi na hrudník.
Já: V srdci?
Fu: Ano. Musíš ho dostat ven, abys ses mohla taky transformovávat. Budeš první 9 leté dítě, co má mirákulum.
Já: Ale já...
Fu: Zkus to.
Já: A co mám dělat?
Fu: Věřit si, že máš mirákulum, a komunikovat s ním.
Já: Dobře.
Stoupla jsem si opo dál a soustředila se na tlukot srdce. Cítím se.. Kouzelně.
Silně. Mocně.
Ahoj Klárko. Já jsem tvoje kwami. Drak.
Já: Ahoj a co že jsi? Drak?
Ano jsem. A teď mě prosím, pusť ven.
Já: Dokážu to. Neboj.
A soustředila se na vysvobození mého kwami. Najednou jsem se vznesla a cítila, jak se odemě odpojuje mirákulum. Ale taky i jak se mění moje tělo, mysl, hlas, rozum. Pak jsem zase stála na zemi. Otevřela jsem oči a podívala se do zrcadla.
Já: Coooooooooooooooooooooooo!!!!!??

._._._._._._._._._._._._._._._._._._.

Trošku mi ujel slušný slovník no XD.
Jakto, že má Klára mirákulum? Proč zaječela? A ještě něco. Jsem ještě doma, ale odpoledne už budu u babičky. Kdo neví o čem mluvím, tak mám knížku Něco o mě. Tam dávám info, poděkování atd. Je docela důležitá ta kniha. Jinak děkuju za votes a přečtení. Jste hodná vlčátka.🐺

Vaše Wolfmany