Miraculous Ladybug a Nová Miracula?

29. Kapela

Klára:
Probíhá výuka a já se nudím. Doufám, že Karča přežije tu operaci.

Po škole:

Jdu domů s Kamilou a Marinette.
Adrien musel na focení, Alya zase hlídat děcka a Nino... Ten furt někam chodí.
Já: Tak ahoj Mari.
M: Ahoj.
Kamča odemkla a vešli jsme dovnitř.
Já: Ahoj mami a tati!
Nic.
Aha, už si vzpomínám. Mají delší dobu práci. Jee! Jsme doma sami a venku je krásně. Sice když jsem byla malá tak nemám nikam sama chodit, ale teď... Teď jsem stejně stará jako holky!
Já: Kamčo? Nechceš jít ven?
KM: Ráda bych, ale musím si udělat domácí povinosti. Ty nic nemáš.
A jo! Holky mají domácí povinosti a já ne.
Vzala jsem si klíče id baráku, mobil mikinucs velkýma kapsama a už půjdu.
Já: Tak já jdu. Ahoj!
KM: Čau!

🎵Svítí, svítí slunce nad hlavou...
Nad hlavouuuu.🎵
Zpívám si sama pro sebe písničku.
Vážně mi svítí slunce nad hlavou :D.
Procházela jsem si po parku a dál si to dokola zpívala.
Neznámí: Krásně zpíváš.
Eh? Kdo to je?
Já: Eh... Děkuju.
Otočila jsem se dozadu, abych se mohla podívat, kdo to na mě promluvil. Byl to kluk. Asi v mém věku.
Kluk: Ahoj. Já jsem Toby a je mi 15 let.
No, říkám.
Já: Ahoj, já jsem Klára a je mi taky 15 let.
Proč mu to říkám? Jako jméno jo, ale věk? Já prostě po někom musím furt opakovat jako opice.
To mi přišlo trochu trapný.
Ani ho neznám.
TB: Nechceš se projít a představit se?
Chystám se říct...
TB: Vím, že se ani neznáme, ale hledám zpěvačku do naší kapele. A když jsem tě slyšel zpívat, máš opravdu nádhernej hlas. Nechceš u nás zpívat?
Počkat, počkat. Já a zpívat před lidmi? Tak to ne-e.
Já: Já.... Se stydím.
TB: Ale nestyď se. Já se taky styděl a už mě to přešlo.
Já: A mohla bych se na vás podívat jak hrajete a jaké písničky?
TB: Jasně, a možná tam někoho budeš znát.
No to jsem zvědavá.

Šli jsme dost teda dlouho pěšky.
TB: Taaak, už jsme tady.
Byla to hala, která je asi potřená tmavď fialovou barvou z venku. Šli jsme dovnitř a slyšela jsem bubny. Jak já miluju bubny. Jak jsme byly úplně v hale, byly tam 4 kluci. Wow. Jsou docela hezcí. E! Co to říkám?
TB: Tak partičko, našel jsem novou zpěvačku.
Bubeník přestal bubnovat na bubny a věnovali mi pozornost.
Já: Eh.. Ahoj.
BB - Bubeník
BB: Čau.
Kytarista: Čus.
Pianista: Ahoj.
TB: Hele, kde je...
JS: Už jsem tu.
To je Jacket Stone?! Sice nejsem fanynka, ale když jsem v téhle obci tak se cítím jako fanynka.
Já: D-dobrý den Jacket Stone.
Všichni na mě hleděli jako na ducha. Co je? Vždyť jsem pozdravila.
BB: "Dobrý den"?
Kámo, ty neznáš Jacketa Stonea?
Já: Jasně, že znám, ale proč se divíte? Jenom jsem pozdravila.
TB: U nás je pozdrav " Rockyzdár! "
What? Proč jsem vůbec s ním šla.
TB: Ani jsme se nepředstavili.
Mě už znáš. Tak bubeník je Jack, kytarista je Nicolas a pianista je Ben.
Já: Já jsem Klára.
No, nebude to asi tak špatné.
JS: Zazpívej.
Já: Cože, prosím?
Ben: Zazpívej.
Jen tak? Bez mikrofonu? Bez hudby?
Já: Jen tak?
JC: Jop.
Hmm. Už vím jakou písničku ale budu potřebovat prostě do pozadí hudbu.
Vytáhnu si mobil a vyhledám si písničku, kterou si chci zazpívat.
Já: Máte repráky?
TB: Jo. Proč?
Já: Na hudbu.
Toby mi ukázal kde jsou repráky a šla jsem tím směrem kam ukázal. Zapojila jsem drátem mobil k repráku, vzala mikrofon a zapla.

( Já bych to napsala celý, ale určitě to někeří neznají, a můžu říct, je to bomba písnička. )

Dozpívala jsem a všeci na mě čumí s otevřenou pusou.
NC: WoW! Sice tu píseň neznám, ale je  coolová. Jaká kapela?
Já: Ta je z česka a kapela se jmenuje Kabát.
Všichni se tvářili, že každou chvíli vypukne záchvat smíchu.
TB: Kabát?
Já:Jo. Náhodou mají úžasný písničky, ale když nechcete tak já nebudu zpívat.
Sborově: Neee! Chceme!
To mě pobavilo.
Ben: Vítej v kapele Dragons.

No. Sice krátká kapča, ale hlavní je, že jsem se dokopala.
Kdo poslouchá Kabáty? Já jo.
A děkuju za 800 PŘEČTENÍ! LETÍ TO NAHORU! DĚ-KU-JU!!!

Vaše Wolfmany🐺