... A nechala se pohltit fialovou hmotou. Už tam nestála hrdinka Paříže, milá, bojácná odvážná Karolína. Teď tu je Anti - Vlk!
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Odrazím se a vyskočím strašně moc vysoko. Cítím se... Silněji! Jako kdybych byla nesmrtelná. Docela se mi líbí být zlá. Ne ta měkota. Vím, kdo je Beruška a Kocour. Lišaj má štěstí. Létám nad Paříží a prudce dopadnu na tvrdý beton. Všechny betony praskli a rozletěli se na malý kousky. Oo ano. Adrenalin. Vyrazím dveře Fuovi a pořád tam leží bezmocně malá ubohá Marinette. Slabá. C. Fu si předemnou stoupne a žvlátá blbosti. Já ho odstrčím a vezmu Marinettiny náušnice. Před míma očima se oběvil motýl. L: Perfektní. Jsi skvělá Anti - Vlku. Ještě vezmi Fuovi mirákulum a celou krabičku mirákul. Já: Máš štěstí Lišaji. Vím, kde má krabičku a heslo. L: Dokonalé. Jsi dobrá. Já: Děkuju.😎 Zmizel motýl a pomalu kráčela k Fuovi. Já: Ale, ale. Stařík nám tady leží a nic nedělá. Jak smutné. Fu: Nech toho Wolfy! Já: Nebo co?! Fu: Nebo zvolám Spider a Kocoura. Já: Jako fakt? Místo, aby se tu proti mě postavil mistříček, si zavolá pomoc? Jsi slabý dědek. Nemáš šanci. A vzala mu taky mirákulum. Nic nedělal. Jenom ležel. Jak jsem držela v rukou dvě mirákula, vtrhli sem Spider a Kocour. Vrr!!! Dám si je do tajné kapsy. Já: Vida, vida. Tak už vás zavolal váš mistříček? SP: C-co.. Co se stalo?!! KC: To né!! To nemůže být pravda! Marintte je má Lady?!! Já: Ále! Číča pláče! KC: Zmlkni a bojuj!!!!!
Kocour: Co?!! To není možný! Marinette byla celou tu dobu Beruška?! Marinette, zachráníme tě a bude vše jako dřív. Teda skoro. Tekli mi slzy na krajíčku, protože ta mrcha ji vzala mirákulum a jsme v nebezpečí. Jak jen to mohla udělat?! Počkat. Ta zakumalizovaná mi připomíná..... Wolfy???!!!!! To né. Už mi tekl proud. WL: Ále! Číča pláče! Já: Zmlkni a bojuj!!!!! WL: Jak je libo. A vyběhla tak rychle, že jsem ani nevytáhnul svoji tyč. Kde je? Kam zmizela? Najednou předemnou stojí a drží moji dlaň, na které mám prsten. Rychle jsem ji kopl do břicha a vzal si zpátky tyč. Spider po ní házela Pavúky a já hledal, kde má zakumalizovanou věc. Nikde nic. Kde to kruci má? Byl jsem tak moc zamyšlenej až jsem si uvědomil, že Spider leží na zemi a má zavřený oči. Ze zadu mě udeřila do hlavy paličkou a padl jsem do bezvědomí.
Anti - Vlk: Udeřila jsem Kocoura dřevenou paličkou a padl na zem. Sebrala jsem mu prsten a kdo jiný to byl, než náš slavný model Adrien Agrest. Jaké překvapení, promluvím ironicky. Marinette už vztávala a uviděla mě s prstenem. M: Co?!! Nee!!! Tikki tečky! Já se tam směju jak pominutá. Já: Ty trdlo! Já jsem ti vzala mirákulum a teď mě omluv, půjdu k Lišajovi předat všechny mirákula. M: To nikdy! Já: Ale ano. Jdu k megafonu ( já si doprčic zase nemůžu vzpomenout jak se ta věc jmenuje ) a naklikám tam heslo. Otevře se to a je tam, Včelí a Liščí mirákulum. Vezmu je a dám si je do kapsy. Fu: Cože?! Jak víš, kde mám mirákula?! Já: Tajemství, hošíku, tajemství. A zmizela jsem. Zase předemnou se oběvil motýl. L: Jsi fakt neuvěřitelná. Teď se můžeš zbavit všech kouzel a magii. Ale až mi přineseš mirákula. Já: Dohoda se mi líbí, ale necháš mi tuhle schopnost? Protože chci ji použít k zničení Paříže a dalších měst. L: Dobře, dohodnuto. Já: Dík Lišaji. A zmizel motýl. Ani nevím jak, ale vím, kde se schovává Lišaj. Dopadnu do parku a vidím vystrašené lidi. Já: Ouu. Vy se mě bojíte? To je tak smutné. Vlče je smutné. A začala jsem střílet černou hmotu a červenou. Všude hoří. Obloha černá. Oo to je nádhera. Ale potkám někoho, koho jsem potkat nechtěla.
Harry. H: Hej! Já: Kdo, já? H: Jo ty! Nech toho! To nejsi ty, dívko! Já: Jak jsi mě to nazval?! H: Dívko!!! Ne. Nenenene! V hlavě se mi přehrávají všechny vzpomínky, co jsme spolu prožili. Harry. První den, jak do nás s Kimem kopali, jak se mi omluvil, pozval na rande, koupil srdce s mím jménem a polibek. Tekli mi slzy a padla na kolena. Zakryla jsem si dlaněma obličej a brečela. Já: Co jsem to zase provedla!!! To není možný! Já jsem monstrum! Vytrhnu si brož a rozšlápla ho. Vyletěl DOST veliký akuma. Chňapla jsem ho a zašeptala. Já: Zmiz a už se nikdy nevracej, nebo to nedopadne dobře. Oběvila se bílá zář v mé dlani a pustila krásného bílého motýla. Vyletěl do vzduchu a zazářil. Vše se vrátilo zpátky do normálu. Oheň uhasl, nebe bylo krásně modré, ale mirákula jsem měla u sebe. Měla jsem plné ruce těch mirákul. Přede mnou stojo Harry s vykulenýma očima a běží ke mě. Já pustím mirákula na zem a obejmu ho. Brečela jsem. Já: Je mi to strašně líto, jak jsem se chovala. Fakt si nezasloužím bý t hrdinkou. H: Ššš. To bude v pořádku. Budeš hrdinkou napořád, ani když nebudeš mít schopnosti. Pro mě budeš vždycky Kájo. Já: Harry.... A políbili se. Odtrhla jsem se a vzala mirákula do rukou. Já: Musím to vrátit a to rychle! Nesmí to nikdo vidět. H: Ok. Vzala jsem si ani brož a nenasadila si ji. Vím že nebudu superhrdina.
Jsem před dveřmi a bojím se vejít do vnitř. Co když budou na mě všichni naštvaní? Co když mě pošlou do vězení? Já.. Prostě nemůžu vejít. Stála jsem tam jak blbec přede dveřmi. Sebrala jsem všechnu odvahu a vcházela pomalu do vnitř. Všichni stáli u postele, kde předtím ležela Marinette. Stáli tam Mistr Fu, Adrien, Marinette a Spider. Divím se, že není normální. Všechny pohledy byly zaměřeny na mě. To nedopadne dobře. Já: Já.. Já..Já to vrátím a odejdu na vždy. Už mě nikdy neuvidíš mistře. A teď jsem si uvědomila, co jsem řekla. Adrien, Marinette a Spider na mě čuměli jak leklé ryby. SP: V tom případě, že už všechny znám identity, taky se odhalím. Fu: Máš pravdu. Už to nemá cenu zatajovat. Ale utajíte to před obyčejnými lidmi. SP: Dobře mistře. A odtransformovala se. Ne. Opravdu? Já: Kamilo?!!!! KM: Nazdar. A: Co? Vy? ty? Já? Co?!!! M: Co? Vy? Jak? Co?!!!!! SP: Dlouhý příběh. Já: Celou tu dobu jsi to byla ty Kamčo? Já o vás vím Marinette a Adriene. Jo a mistře, tady máte všechna mirákula. Taky vím vase heslo. I Kamila to celou tu dobu věděla. Fu: Cože? Podala jsem mirákula a odešla bez rouzloučení. To nemá cenu se loučit, když je uvidím zítra ve škole. D
Dorazila jsem domů a nachystala si věci do školy. Dnešek byl příšernej. Hlavně já.
