Hunger Games-první jiskra

Slib

Celý týden jsem musela chodit na zkoušky kostýmů a zbraní. Musela jsem se učit různé proslovy, naučit se všechny pravidla, které jsem musela znát. Naučit se správně vystupovat před lidmi v krajích. Chodívala jsem s ostatními vítězi a vojáky na trénink. Za celý týden jsem se naučila celý třináctý kraj si zapamatovat. Za ten týden jsem zase cítila svou nohu o něco dál a to bylo to nejlepší. Ne jen, že už se brzy uzdravím, ale až se tak stane, budu vyslána na první misi. Už jsme natočili hodně reklam, které ani nebudou použité. Byla jsem seznámena s natáčecím štábem, který se skládal z hubené ženy s nakrátko střiženými červenými vlasy. Narodila se v Kapitolu, ale pak prý utekla. Byla reportérka. Pak tady byl tlustší mladší muž, který měl tmavou pleť a ten se staral hlavně o kamery. Jako poslední tady byl vysoký mladík s rozčepýřenými černými vlasy a s širokým úsměvem. Byl to bratr Lerelie, té reportérky a oba si byli chováním tolik podobní. Oba byli veselí a popravdě docela i střelení a rozhodně mi byli milejší, než ten černoch Boone.
Konečně byla neděle a já se plížila z hangáru na malou skalku, kde jsem se posadila. Někdo mi zakryl oči a já se usmála.
,,Kdo je to?" zeptal se tichým hlasem a políbil mě na krk.
,,Ten největší egoistický debil na světě?" zkusila jsem to a u toho se usmívala. James mi stáhl ruce z očí a zaškaredil se na mě.
,,Hej!" vykřikl ublíženě a posadil se vedle mě. Usmála jsem se a přitáhla si ho k sobě. Políbila jsem ho a jednou rukou jsem zajela do jeho vlasů a tou druhou jsem chytila tu jeho. Bylo to naše místo. Milovala jsem to tady. Byl tady krásný výhled na hvězdnou oblohu a hlavně sem nikdo nechodil. Byla jsem tady každý večer s Jamesem. Na to jsem se celý večer těšila. Na pár hodin si sednout s ním a povídat si. Nebo mlčet a jen se dívat na hvězdy.
,,Musím ti něco říct." řekl, když se ode mě odtáhl. Podívala jsem se do jeho nádherných očí, které tolik miluji. ,,Zamiloval jsem se do tebe. Nevím kdy a jak se to stalo, ale když jsem se tady probudil, bylo mi jedno, kde jsem a co se mnou je. Chtěl jsem být s tebou. Potřeboval jsem vědět, ujistit se sám, že jsi v pořádku. V ten moment mi to došlo. Neumím si představit život bez tebe. Clary, ty...otevřela si mi oči. Bál jsem se do někoho znovu zamilovat, protože-" podíval se z mé ruky do mé tváře.
,,Protože?" pobídla jsem ho. V očích měl slzy. Vzala jsem jeho tváře do svých dlaní a pohledem mu naznačila, že mi může říct cokoliv.
,,Protože všichni, které jsem kdy miloval, umřeli." zašeptal a zavřel oči.
,,Mesi,-" vyzvala jsem ho jeho přezdívkou, kterou jsem mu dala. Jeho rty se vždy při vyslovení této zkratky roztáhly do úsměvu. Teď jen otevřel oči a vyčkával na to, co mu chci říct. ,,Jsou s tebou. Já jsem s tebou. A já ti slibuji, že tě nikdy neopustím. Ani kdybych umřela. Stále zůstanu s tebou. Ve tvém srdci." zašeptala jsem.
,,Slib mi, že mě neopustíš." zašeptal a po tvářích mu tekly slzy.
,,To bych nikdy nedovolila." zašeptala jsem a políbila ho. ,,Neumřu." zašeptala jsem. ,,Budu tady. Vždy a navždy." zašeptala jsem a setřelu mu jeho slzy. On setřel ty mé. ,,Slibuji."

Ahoj :) nová, ale bohužel velmi krátká kapitola. Je to taková ta, po které se už příště pohneme dál :)

Snad se líbila ♡

Pacicka