Hunger Games-první jiskra

1. mise 1/3

Seděla jsem vedle mámy na gauči a sledovala v televizi hry. Zbývalo jich už jen deset. Matew se zrovna usmál na Penny, jeho spolukrajanku. Pohladil ji po tváři.
,,Má ji rád?" vypískla jsem zděšeně. To by totiž znamenalo, že by pro ni udělal cokoliv a nemusel by se tak vrátit domů.
,,Ne." uklidnil mě táta.
,,Jak to víš?" zeptala jsem se.
,,Je to jeho strategie. Dělá miláčka a romantika celých her. Dívej se dál." pousmál se a já se dívala. Políbil ji.
,,Co to děláš?" zašeptala Penny.
,,To, co už chci dávno." zašeptal Matew. Když s tou scénkou přestali, tak šli dál. Večer jim přišel balíček s jídlem, oblečením a sirkami.
,,Hrál to, kvůli jídlu?" zeptala jsem se.
,,Přesně tak. Je to celé o perfektně promyšleném plánu. Vycvičili jsme vás na to." usmál se táta a stiskl mi rameno. ,,Jednoho dne, si povedeš stejně jako on."
,,A co kdyby ji opravdu miloval?"
,,Tebe miluje víc." zašeptal a vtiskl mi pusu do vlasů. Podívala jsem se na Matewa, jak sedí opřený o strom a dívá se na oblohu.
,,Vrátím se. Slibuji." zašeptal.

Z myšlenek mě vytrhl hlas Codyho, který pilotoval naše vznášedlo.
,,Budeme přistávat." řekl. Podívala jsem se na Jamese, který se na mě usmál a na natáčecí štáb, který si připravoval svoje vybavení. Zkontrolovala jsem svoje šípy a hodila si je na záda, stejně tak James.
,,No nejsme si souzeni?" zašeptal.
,,Buď ticho. Matew je hned za námi." zasyčela jsem. Nikdo o nás ještě nevěděl.
,,Kdy máš v plánu mu to říct?" zeptal se.
,,Až skončí tahle mise." zašeptala jsem.
,,Hodně štěstí!" zakřičel Cody a my vyběhli do lesa. Cody se vznesl k obloze a zmizel.
,,Dobrá! Vznášedlo nám bude nablízku. My se teď musíme hnout z místa a dojít do vesnice, kde se máme sejít se starostou!" zakřičel Douglas, velitel naší skupiny. Šla jsem za ním a vedle mě byla Natalie. Julie zůstala ve třináctém kraji.
Otočila jsem se a podívala se na Jamese, který si povídal s Matewem a na dalších pět lidí z naší skupiny. Skupinu začínal Douglas, pak jsem tady byla já, Natalie, Matew a James, Taisha, výborná střelkyně, Salman, náš zdravotník a pak můj natáčecí štáb.
Povzdechla jsem si a pokračovala dál.
Nadechla jsem se vzduchu. Už to bylo dlouho, kdy jsem se takhle volně mohla pohybovat v přírodě. Vzpomněla jsem si na Blacka, když mně a Simonovi vyprávěl o svém bratrovi. Vzpomněla jsem si na Apple a její rudé vlasy, jak byla nadšená z toho, že je konečně v aréně. A vzpomněla jsem si na Simona. Na jeho úsměv. To bylo jediné, co jsem si pamatovala. Jeho úsměv a pár vzpomínek na dobu strávenou s ním. Ale nic víc. Mé vzpomínky bledly čím dál tím víc a já se bála dne, kdy na Apple, Blacka i Simona navždy zapomenu.
,,Dáme si přestávku na oběd." prohlásil Douglas a všichni jsme se zastavili. Posadila jsem se na spadlý kmen a vedle mě se posadil Matew. Položila jsem si hlavu na jeho rameno a všimla si, že toho Lerelie využila a tuhle momentku zaznamenala.
,,Mám dost záběrů." řekla svému bratrovi Sinciemu a ten přikývl. Pak začali o něčem diskutovat a já si ukousla ze svého jablka.
,,Musím ti něco říct." zašeptala jsem.
,,O tobě a Jamesovi? Tak to už vím dávno." ušklíbl se Matew.
,,Cože?!" vyhrkla jsem a podívala se na něj a pak na Jamese.
,,Klid." zasmál se Matew. ,,On mi to neřekl. Poznal jsem to sám. Když oba ve stejnou dobu zmizíte z hangáru a jste venku?" nadzvedl obočí. ,,A ak se na sebe oba díváte... jsem tvůj bratr. Tvá krev. Poznám, když se něco dějě sestřičko. " usmál se a pak se ušklíbl a naklonil se ke mně. ,,Navíc, sis u něj v posteli zapomněla tohle." prstem se dotkl mého náhrdelníku a já zrůžověla.
,,A nevadí ti to? Vím, že Jamese jsi moc nemusel." odkašlala jsem si a kousla se do rtu, když jsem si vzpomněla na nedávnou noc strávenou s Jamesem
,,Stále ho moc v lásce nemám, ale...je to můj kamarád." uchechtl se. ,,A navíc, je to tvůj život. Ale pokud ti někdy ublíží, tak jsem tady pro tebe, ano?" přikývla jsem a on se usmál. ,,Vždycky tady budu pro tebe." řekl a objal mě kolem ramen.
,,Já vím." přikývla jsem. Když Matew odešel do arény, měla jsem strach. Když ho napadli mutové, myslela jsem, že už ho nikdy neuvidím. On ale dodržel svůj slib a vrátil se domů. Kvůli mně. Všechny ty chvíle, kdy jsem s ním, jsou pro mě vzácné, protože už dávno jsem pochopila, jak lehké je ztratit osobu, kterou milujete.

------------------------------------------

Ahojky :) Takže už se tam něco málo děje, i když to stále nebude nějak akční nebo tak :D No, Matew zjistil pravdu o našem páru (VYMSLETE NĚKDO HEZKÝ SHIP. uděláme pak soutěž :D)
No, ani Clary není andílek, takže jste to možná pochopili, že už s Jamesem něco měla 3:D

Snad se kapitola líbila, vote i komentář potěší :) :3

Příští kapitolu vydám asi příští týden. No uvidíme...

Pacicka