Hunger Games-první jiskra

14.

Rozhovory, labyrint, muti, umírající lidé, halucinace... to vše skončilo, když mě někdo zvedl ze země. Byla jsem moc vyčerpaná otevřít oči a podívat se, kdo mě to nese. Ale poznala jsem silné Jamesovy paže, které už mě mnohokrát objímaly a dotýkaly se mé kůže, mého těla. Byly mi známé stejně jako Matewův hlasy a smích, mámin zpěv a tátův káravý pohled. Vzpomínám si, jak mě do her nutil, a pak, když jsem přijela a viděla bolest v jeho očích, když se mi omlouval, co jsem si musela protrpět. Odpustila jsem mu. Je moje rodina.
Snažila jsem se otevřít těžká víčka, ale  místo toho jsem se znovu propadala do strašných vod spánku.

Probudila jsem se v náruči Jamese. Díval se na mě.
,,Co se stalo?" zeptala jsem se rozspale.
,,Usla jsi." pokrčil rameny.
,,A ty jsi nespal?" zeptala jsem se stále omámeně spánkem.
,,Chvilku." pousmál se.
,,Musíš spát déle." poznamenala jsem podmračeně a on se zasmál.
,,Ne. Spal jsem pět hodin. To mi stačí." ujistil mě a políbil mě na čelo.
,,A jak dlouho jsem spala já? Měl jsi mě vzbudit." zamračila jsem se.
,,Ne, neměl. Po dlouhé době jsi spala tak dlouho, přesněji devět hodin." usmál se.
,,Ale-"
,,Žádné ale! Potřebovala jsi spánek." řekl a políbil mě, jako kdybych chtěla něco namítat. Ale já nechtěla, protože měl pravdu.
,,Tak jo," zašeptala jsem. ,,Zítra nikam nechci." zamručela jsem.
,,Snad nikam nebudem muset jít. Mé tělo volá o pomoc," zaskučel a stiskl k sobě oči, které hned s laškovným úsměvem a jiskřičkami v nich otevřel. ,,Ale mohla bys mi pomoct."
,,Hej!" vykřikla jsem. ,,To určitě." odfrkla jsem sakrasticky. James se na mě převalil a posadil se na můj pas. Dívali jsme se jeden druhému do očí. Políbil mě a já si ho k sobě natiskla ještě více. Rukama jsem mu zajela pod tričko a začala ho vyhrnovat nahoru. James se usmál a odtrhl se ode mě.
,,Přes den?" nadzvedl obočí.
,,No a." zamumlala jsem a znovu ho políbila. James nic nenamítal a rukou se dotkl mé kůže na bocích. Až teď jsem si uvědomila, že jsem celou tu dobu jen ve spodním prádle. James si sundal tričko a začal mě líbat na krku. Když vtom někdo otevřel dveře a chtěl něco říct, ale pak se zarazil.
,,Oh můj Bože!" vykřikl Matew. Polekaně jsem ze sebe Jamese shodila a podívala se na klejícího Matewa, který si dlaní zakrýval oči. ,,Schválil jsi jim to. Nezapomínej!" opakoval si.
,,Ups." houkl James nervozně.
,,Nejradši bych ti teď rozmlátil tu tvojí tvářičku, ale moje malá sestra je s tebou šťastná, ale tohle jsem vidět nemusel," zaskučel Matew. ,,Lidi, vážně?" zeptal se a podíval se na nás. Byla jsem rudá jako rajče. Z části studem, provinilostí a taky vztekem, jelikož jsem se potřebovala odreagovat.
,,A když ty si do postele taháš holky, tak to nevadí, co?" zavrčela jsem naštvaně a hodila na sebe kombinézu.
,,Ne." zazubil se na mě. James k němu opatrně přistoupil a omluvně se na něj díval. Matew se na něj naštvaně mračil, ale pak se zasmál.
,,No co. Věděl jsem to, ale vidět jsem to teda neptřeboval."
,,Mlč už!" praštila jsem ho do hlavy.
,,Au! za co?!" vykřikl.
,,Ty víš!" zavrčeli jsme s Jamesem oba a následně jsme se všichni tři rozesmáli.
,,Co jsi vůbec potřeboval?" zeptal se James.
,,Coinová vám vyřizuje své díky a zítra máme volno." zaradoval se.
,,Konečně!" vydechla jsem úlevně a svalila se na židli. Tvář mi zdobil potutelený úsměv. Konečně volno!
Připadám si, jako bych byla zpět ve škole a ne jako bych rozpoutávala válku.

Ahojky! Jsem tady s předepsanou kapitolou! Bždycky zapomenu, že jsem si nějakou předepsala :D

Napadlo mě, že bych mohla napsat další FF na Hunger Games (sice nemám nápad jak bych to udělala, protože všechny jsem tak nějak zapomněla, ale mám chuť něco nového začít psát...no jo no) a nebo něco podobného na toto téma, taky o hře se zabíjením, jen by to nebylo HG ale něco na ten způsob (mám takový polo nápad .DD)

Tak co myslíte? Stáli byste o to? A co by se vám líbilo víc? Další HG nebo něco jiného?

A jak se vám líbila tahle kapitola? :)

Pacicka