14.Kapitola - tomu se říká láska

620 36 0
                                    

Pohled Siriuse

Už je to pět měsíců, co jsem s můj Andělem. Jsem nehorázně šťastný až na to, že mi dnes přišel dopis od rodičů, že bude čistokrevní ples. „ahoj" řekne Alex, když přijde z knihovny s Remem. „Tak, co už máš úkol do bylinkářství?" zeptá se ji Patrik. „Mám a řeknuti, kdyby nebylo rema tak tam jsem ještě měsíc." Odpověděla a chtěla si sednout vedle mě. Já ji, ale stáhnul k sobě na klín. James si sedl vedle mě a Rem vedle sedačky do křesla. „Víš neuškodilo by kdyby si tam chodila častěji." Odpověděl na to Rem. „Hele jsem tam častěji než Jamií a Sir s Patrikem do hromady." Argumentovala na to. „To je pravda." Odsouhlasil Rem. „Tak bacha mi tam taky občas zajdeme." Hájil nás Dvanácterák. „To je pravda, ale jen, když tam omylem zabloudíte nebo tam jdeš, když tam je Evensova." Odpověděla a mi se začali smát, protože to byla pravda. „Nebo, když nás tam dotáhne Tichošlápek, protože to už bez tebe nedává a nechce tam jít sám." Přidal se Patrik. „Ahoj" poví Peter. „Ahoj." Řekli jsme naráz. „Co děláte?" optal se Peter. „Nic moc jen nás Alex s Remem kritizují za to, že nechodíme do knihovny a když už tam deme tak jen kvůli našim dámám." Odpověděl jsem mu. „Aha" odpověděl mi na to. „Kluci, co dělám špatně, že mě Evensová nechce?" optal se James. „No tak asi to, že ji zveš přešlou sin na rande. Taky třeba to, že si pořád prohrabuješ vlasy." Odpověděla mu Alex. „Co máš proti tomu, abych ji zval na rande?" zeptal se. „Ne můžeš, ale ne na veřejnosti. Třeba někde, kde bude klid a budete sami." Odpověděla mu na to. „To je pravda kámo. Já, kdybych zařval na moji Alex přes celou síň dvakrát až víckrát přes velkou síň tak mě asi zabije." Přidal jsem se do rozhovoru.

„To máš pravdu." Přitakala mi. „Reme zahraješ si šachy?" optala se Alex. „Klidně. Jen pro ně skočím." Odkýval ji to Rem. Patrik zvednul obočí. „Co?" zeptala se ho moje Angi. „Nic jen ty a šachy?" optal se ji. „Chci aspoň jednout nad ním zvítězit. Pokaždé mě porazil." Ted jsme se nezačali smát. „Já vlasně zapomněl, že nemáš ráda, když prohráváš." Dedukoval Patrik.

O hodinu později

„Jo. Já vyhrála." Vykřikla Alex přes celou společenku a začala tančit vítězný tanec. „Já vyhrála a ty si prohrál. Ha ha ha." Začala prozpěvovat až se začali všichni smát. „Ty si, ale zákeřná." Prohlásil jsem s úsměvem, protože to je poprvé, co jsem ji takto viděl. „Nekaz tě mi to je to poprvé, co jsem vyhrála nad Remíkem a nejspíš na hodně dlouho zase nevyhraju." Prohlásila pořád s úsměvem. „Co na mě tak koukáte." Prohlásila na celou společenku. Potom si už, každý hleděl svého.

„Víš, že tě miluji?" optal jsem se ji. „Nechte toho nebo se pozvracím." Oznámil Patrik. „Tomu se říká láska. Měl bys to taky zkusit." Prohlásí Alex a políbí mě.

Pobertové a potomek RiddleKde žijí příběhy. Začni objevovat