1. kapitola - vlak

1.3K 61 0
                                    


Už jsem ve vlaku. Procházím chodbami během cesty slyším velmi rušné kupé. Jdu zrovna kolem něj. 

„Alex" zvolal na mě někdo. Počkat já ten hlas znám. Ohlédla jsem se a, co vidím.

„Patriku. Už mám i halucinace."

„Nemáš." Zasmál se. Hňup jeden.

„Pojď ke mě." Řekl mi opakuji vůl. Objala jsem ho tak jako nikdy nikoho.

„Jsem tak ráda, že tě vidí blbe." Zasmál se mi do ucha.

„Kdo to je?" Zeptal se kluk s bouřlivými oči.

„Kluci tohle je má sestra Alex." Představil mě Patrik svým kámošům.

„Alex tohle je..." ukázal na kluka s bouřlivými oči. „Tohle je Sirius Black." Povytáhla jsem obočí. Pak ukázal na kluka s brýlemi. „To je James Potter. Ten vedle je Remus Lupin." Kluk s jizvami. Počkat ty jizvy znám Wiliam. „A tenhle je Peter Pettigrew." Ukázal na posledního, který mi podle obličeje připomínal krysu. Posadila jsem se vedle bratra. Nejspíš jsem dlouho koukala na toho Lupina.

„Hmm... Bee proč se na Remuse tak díváš?"

„Jak se na něj dívám bro?" optala jsem se ho.

„Jako, kdyby si ho zkoumala."

„Taky, že jo bro. Mimochodem nepochlubil jsi se, že se přátelíš s vlkodlakem." Koukali na mě jak na Bubáka.

„ja-jak jsi na to přišla." Skoro to zašeptal.

„Takže podle jizev a taky Patriku myslíš, že bych na to nepřišla, když jsem s jedním chodila."

„ty jsi chodila s vlkodlakem se stvůrou...?" optal se mě Remus.

„Promiň, ale musím ti vyvrátit to, že každý vlkodlak není špatný, a navíc jsem ho bezmezně milovala, ale ..." zasekl se mi hlas.

„Ale, co" netrpělivě čekal na odpověď Sirius.

„Zabila ho má matka, když se to dozvěděla. Zrovna, když jsem bylo u konce lektvaru, který by zamezil přeměnu."

„No tak Bee vždyť to jsou už dva roky musíš se posunout dál."

„Tobě se to řekne jenže já ho miluji a pořad miluji."

„Kolik ti je?" zeptal se James.

„Je mi 16 v listopadu 17 stejně jak Patrikovi."

„Rodiče na nás zapomněli, že máme jít do školy tak nás poslali až ve 12 s bratrem."

„jsi pana.?" Zeptal se Sirius.

„Ne nejsem a ty? V co se měníte?"

„Nejsem a měním se ve smrtonoše..." Tak teď jsem se začala dusit.

„Ne ne to není možné."

„Proč by nebylo?" Optal se James. Patrik se začal smát.

„To není vtipné ty tupče." Řekla jsem a dala mu výchovný pohlavek.

„Fajn no víte proč to není možné, protože má nejmilejší sestřička se mění taky ve smrtonoše."

„Jako fakt. Optal se James." Jen jsem kývla a šla se radši projít to však jsem neměla udělat, protože jakmile jsem vyšla s kupé jsem narazila do někoho.

„Pro..." Chtěla jsem se omluvit, ale když jsem se podívalo kdo to je tak jsem se sekla, ušklíbla se a řekla. „Heleme se, kdo nám se tu ukázal. Kdepak máš poskoky smrtijede." Plivla jsem mu do tváře. Kluci to jen sledovali. „Co tu děláš..?" třesl se mu hlas, když to říkal. „Neboj zde už zůstanu a ze života ti udělám peklo o to se postarám."

„Ale copak nestačilo ti to o létě." Naštvala jsem se a jednu mu vrazila, kdyby mě Patrik nezastavil asi bych mu vymlátila duši s těla. Teda jestli nějakou má.

„Stačí, hlavně dýchej zabít ho můžeš někdy jindy. Hlavně dávej bacha ať tě zase nevyloučí."

„Pěkná přednáška bro, ale na mě neplatí takže. Jo a navíc mě vyhodili až z krasnohůlek."


Pobertové a potomek RiddleKde žijí příběhy. Začni objevovat