Pohled Sirius
Ráno, co jsem se probudil mě moje láska už sledovala. „Ahoj" pozdravila mě sladce. „Ahoj anděli." Usmál jsem se na ní. „Nejsem žádný anděl." Odporovala mi. „Ale jsi a jen můj." Dal jsem ji pusu na čelo. „Jen tak mimochodem nechceš si zopakovat včerejší hrátky." Usmál jsem se u toho. „Klidně, ale jen když mi dáš čokoládu." Tomuhle jsem se zasmál. „Klidně ti jich dám sto." Po tomhle jsem ji přetočil pod sebe a pomalu do ní zasunul tak jak včera. Tenhle pocit mě nepřestane bavit. Cítím se plný. Po chvíli, kdy mi dala znamení jsem začal přirážet. Docela dost tvrdě, ale asi ji to nevadilo. Vzdychala tak nahlas, že to byl ráj pro mé uši. U konce, kdy došel můj i její vrchol jsme navzájem zakřičeli jméno toho druhého. „Ted vím, že už nikdy nechci nic jiného ani nikoho jiného než tebe." A jako vrchol jsem ji udělal malí cucflek na krku tak, ale ať ho nikdo nevidí.
Oblíkli jsme se a šly do velké síně. Naši přátele už tam byli. Angel se od nás nachvíi ještě odpojila. Šla pozdravit Evensovou. „Tak co užil jsi si to?" optal se James. „Nikdy to nebylo lepší. Kluci já si ji chci vzít." Řekl jsem. „Páni" ozvalo se třikrát. „Co" kluci se zapamatovali a odpověděli. „Nikdy si..." začal James. „to s holkou..." pokračoval Patrik. „nemyslel tak vážně." Dopověděl Rem. „Pravda, ale nikdy to nebylo tak, tak intenzivní." Prohlásil jsem. „Přeju ti to." Řekl mi Rem. „Děkuju. Jo a kluci nevíte někdo, kdo byl její otec?" optal jsem se jich. „Vlastně kromě jména jsem ji nikdy nic neslyšel o něm říct." Odpověděl mi Patrik. To je moc protože si oni všechno o sobě říkají. „Ahoj kluci." Pozdravila kluky moje láska. „Alex kdo byl tvůj otec?" zeptal se na rovinu Patrik. „No tak asi začnu trochu od začátku a proč nosím ty prsteny. Ten s hadem" ukázala na prsten zelený, kdy byl had „je z matčini strany jako dědic Salazara Zmijozele. Ten druhý" teď ukázala na ten červený s lvem co má nebervíl „je s otcovi strany Godrika Nebelvíra." Ted jsme na ni koukali jak vyorané ovce. „To jako fakt." Optal se James. „Jistě můj otec byl dědic Godrika Nebervíra. Jmenoval se Den Nebelvír. Trochu divné já vím, ale kupodivu měli samé dědice já jsem první holka v rodokmenu. Mé celé jméno je Alex Jessica Megan Phoebe Riddle Nebelvír. Proč myslíte, že mě moudrý klobouk poslal sem, protože jsem celý otec, kdybych neuměla mluvit s hady tak byste nepoznali ani, že jsem Riddle." Končila svůj monolog. „Páni" ozvalo se o nás. „To je síla ségra." Prohlásil její brácha. „Tak já chodím s dědičkou dvou zakladatelů bomba lepší holku jsem nemohl mít." Po mém prohlášení jsme se začali smát.
ČTEŠ
Pobertové a potomek Riddle
FanficJe to o dívce, která i za tu krátkou dobu svého života zažila mnoho. Proto je šťastná, když po dlouhé době potká bratra. Co se vše přihodí v bradavicích? Posune se dál a zamiluje se i do někoho??? PS:Předem upozorňuji na chyby, které budou v příběhu...