Pobertové a potomek Riddle

2.Kapitola - zařazování

 „Takže až vyvolám vaše jméno tak si sednete zde na stoličku." Řekla Minii, asi ji ani jinak neřeknu. „Alex Jessica Megan Phoebe Riddle." Šlo slyšet, že se ji docela třásl hlas. Vystoupala jsem po schodech a sedla si na tu stoličku. Dala mi klobouk na hlavu. „Hmm... zajímavé. Jsi velmi chytrá a odvážná. Za přátele by jsi položila život a to není ve tvém rodu zvykem." Celá síň na mě koukala jak na ducha. „Už vím, co s tebou... Nebelvír." Od nebelvíru se ozval jeden velmi velký potlesk a to od mého bratra. „Jsem ta tebe pyšný." Odpověděl mi bráška do ucha. „Jak je možné, že jste sourozenci, když máte, každý jiné příjmení. On je White a ty Riddle." Zeptal se mě Sirius. „Normálně poté, co zemřel můj otec se Maria znovu provdala za Patrikova otce." Odpověděla jsem mu. „Kdo je Maria?" Optal se Remus.

„Je to její matka." Řekl Patrik za mě.

„A nás spojuje to, že máme bratra. Vincent je o rok mladší než mi." Řekla jsem zase já.

„Počkat váš bratr je Vincent ze zmijozelu. Ten, kterému jsi dala do držky." To jsme se s Patrikem začali smát.

„Bohužel je nejsme zrovna dvakrát z toho šťastný." Odpověděla jsem mu.

„Ahoj já jsem Lily Evansová. Budeš s námi v pokoji." Řekla mi mile.

„Ahoj já jsem Alex. Proč jsi na mě tak milá, když jsem Riddle." Optala jsem se.

„Nemůžu tě soudit podle jména to bych byla pokrytec."

„Děkuji ti Lily." Usmála jsem se na ní.

„To by mě zajímalo, proč nosíš prsten vašeho rudu, když je očividné, že jsi úplně jiná." Optal se mě James.

„Protože nemůžu změnit to jakou rodinu mám, ale můžu změnit to jaká budu já." Řekla jsem s úsměvem. Celou dobu na mě Sirius koukal takovým zasněním obličejem.

„Siriusi jsi v pohodě?" optala jsem se.

„Jo jsem proč bych nebyl?" Optal se mě.

„No, protože na mě koukáš celou dobu jako na ducha."

„Spíš jak na anděla." Řekl šeptem Sirius, ale i tak jsem ho slyšela a kluci asi taky, protože se bracha zamračil.

„Siriusi varuji tě nech mou sestru na pokoji. Není další tvá oběť, i když ona je stejná." Začal bracha být ochranitelský.

„Jak to myslíš, že je stejná jako Sirius." Zeptal se James.

„No ták to že mám za měsíc víc jak deset kluků nic neznamená." Řekla jsem na obhajobu a kurát, že všichni na mě koukaly jak na zjevení.

„Co?" Řekla jsem s otázkou v hlase.

„Nic jen tolik?" Podivila se Lily.

„Řeknu to ve zkratce. Poté, co zemřel Wiliam se bojím zamilovat." Ted už se na mě koukali chápavě.