Pobertové a potomek Riddle

6.Kapitola - Poberti v akci

 Večer jsme šli na uvítanou provést pár lumpáren. „Takže kluci, jak zní plán?" zeptala jsem se plná očekávaní. „No tak jsme mysleli, že nabarvíme Norisovou na zeleno." Tak teď upřímně jsem byla zklamaná. „Nejste vůbec kreativní. Co tak ji obarvit v barvách duhy a udělat ve Velké siní hýbající se srandovní obrázky. U každého stolu bychom nechali menší bombu v barvách koleje. Co vy na to?" optala jsem se zasněně a až teď jsem viděla, že se na mě dívají jak na ducha. „Co?" nechápala jsem. „Nic jen..." povytáhla jsem obočí. Sirius za Jamiho dokončil jeho větu. „Ty jsi ďábel." Patrik se zasmál a řekl. „Ona není ďábel ona je satan." Rem pořád nebyl schopný slova a Peter jen přitakal. Má vůbec někdy nějaký nápad, který by za něco stal?

Takže jsme udělali to, co jsem navrhla. Ve Velké síni jsme si rozdali úkoly. Já se Siriusem jsme dělali pohyblivé kresby učitelů a zbytek pobertů dělali bomby v barvách koleje. Jen naše místa vynechali. Obrázky vypadali parádně. Třeba Minii s hlavou kočky, Brumbál s pleškou atd. Potom, co jsme to dodělali jsem si to vyfotila.

„Paní povedlo se nám to." Řekl Rem poté, co jsme to vše dodělali.

„Taky si myslím." Přidal se Patrik.

„Půjdeme už?" optal se Červíček. Já s Tichošlápkem naráz řekli: „Jo." To nás rozesmálo. Šla jsem k pobertům do ložnice. Tak kluci u koho můžu spát. „U mě" ozvalo se trojhlasně. „No tak já půjdu k Removi." Usmála jsem se na něj. „Proč ne ke mně?" optal se ublíženě Sirius. „Protože u Rema mám jistotu, že nic nezkusí." Odpověděla jsem. On na mě udělal psí oči. „Prosím." No ták to není fér pod tím pohledem vždy roztaju. „Tak si k němu lehni. Já to, přežiji." Ukončil tuhle debatu Remík. „Tak dobře. Siriusi prosím půjčíš mi nějaké tvé tričko?" je mi docela trapně se ho na to ptát. „Jo" usmál se a podal mi černé tričko s výstřihem do V. šla jsem se okopat. Vzala si spodní prádlo a přehodila Siriusové tričko přes hlavu. Bylo mi jako šaty měla jsem ho do půl stehen. Dala jsem každému pusu na líčko a šla si lehnout k tomu paku. „Dobrou Tichošlápku." Lehla jsem si k němu zády. Než jsem usnula cítila jsem, jak přese mně dal svou ruku a zašeptal mi do ucha. „Dobrou Angel."