Kapitola 6. - Den plný překvapení - část 2.

230 18 6
                                    

Předem bych se chtěla omluvit za celkem dlouhý díl.. Moje neschopnost v matice a držení se určité hranice slov se na mně zase podepsala.. :D Takže se ještě jednou omlouvám a slibuju, že příští díl nebude tak dlouhý.. (Snad. ^^")


"Neměli jsme je tam nechávat..." zapochybovala černovlasá Bethany.
"Hele věř nám! Ti dva potřebují taky čas na sebe. Buď jim děláme křena my. nebo vy." vysvětlil ochotně Black a napil se máslového ležáku.
"Jestli jí to pako něco provede tak-"
"Klid Andersonová! Beztak až přijdete tak bude všechno jinak." ušklíbl se Remus. '
"Jak jako všechno jinak?" zeptala se s vytřeštěnýma očima Lucy. "Uvidíte.." mrkl Remus na Suriuse.
"Tak o co?" navázal po chvíli Black.

"O pět galeonů." nadhodila Bethany.
"Platí!" vískl šťastně Black a s Bethany si podali ruce na znamení souhlasu. 


"Evansová, ty nevíš co znamená slovo procházka?" ušklíbl se James a opřel se o jedeno z křesel. "Náhodou vím, Pottere. Ale netuším, co to znamená v tvém podání. A jestli je to to stejné jako u Blacka, tak to se mnou nepočítej."
"Co? Cože? Jak ty můžeš vě-" Lily se jen šibalsky ušklíbla. "Eh, to je vlastně jedno." zrudl James. "Tak půjdeš?" usmál se a popotáhl si jeho šedou brašnu na rameno.
 Lily se v hlavě vyrojilo spoustu záporných a kladných myšlenek na to, jestli má jít s Potterem na "procházku." Těch kladných věcí moc nebylo, ale patřila k nim například sázka, kterou spolu před pár dny uzavřeli. Přece jenom by mu měla dát maličkou šanci.  Záporů už bylo víc. Co když něco zkusí? A co si řeknou ostatní? Proč by vlastně měla chodit někam ven s tím pakem Potterem?!
"Lily?" ozval se jemný hlas Jamese, který mával rukama Lily před očima. Lily v tom všem zmatku a hlavně proto, že cítila jak rudne ze sebe vysoukala: "Eh, jo.. Půjdu."James vytřeštil oči. "Vážně?! To je skvělé! Teda, ne že bych pochyboval o svém šarmu, ale nemyslel jsem si, že kývneš." chvíli mezi nimi panovalo ticho, které sem tam prolomily hlasy ostatních ve společence. "Tak tedy za patnáct minut tady." mrkl na Lily James a zmizel na schodišti vedoucí do chlapeckých ložnic. Lily stála ještě dobrých pět minut ve společence jako opařená. Co to právě udělala?! Kývla Jamesovi na jeho nabídku? A proč mu sakra říká James a ne Potter?! Lily z jejich myšlenek vyrušila až hrozná rána, která ji uhodila do nohy. Rychle se na svou nohu podívala a když zaregistrovala malý černý míč, zrudla zlostí. "Čí je ten míč?" zeptala se do teď již tiché společenky.
"M-můj.." ozval se slabý hlásek vedle Lily. Rusovláska se k němu otočila a spatřila malého chlapce asi tak jedenáctiletého ve famfrpálovém dresu.
"Copak ty nevíš, že hrát si s míčem máš venku a ne tady?" zeptala se přísně Lily. Chlapec naprosto zrudl.
"Já.. já se omlouvám. Už to neudělám." vykoktal ze sebe chlapec. Lily mu podala malý černý míč a zamířila do svého pokoje.
Jako každé odpoledne tam byl neskutečný nepořádek. Jednak proto, že Lucy a její kufr, kterému pomohla zvětšovacím kouzlem obsahoval snad tunu oblečení a nikdy v té obrovské hromadě nemohla najít určitý kousek, který hledala a jednak po ránu ani jedna z nich nestíhala a tak se po pokoji válelo oblečení, parfémy a různá kosmetika. Lily v rychlosti sesbírala svoje pyžamo a pár svých věcí a uklidila je.
Co to sakra dělám?! Vážně chci jít s Potterem?! S tím nesnesitelným pubertálním pakem Potterem?
Lily měla v tu chvíli v hlavě tolik myšlenek, že si ani neuvědomovala, že svoje ponožky strkala do krabičky s kosmetikou. Sklesle se posadila na svou postel a zamyslela se. Nikdy neměla Pottera v lásce a co hůř? Teď mu slíbila, že s ním půjde na nějakou procházku. Vždyť to může teď hned zrušit. Není přeci její povinností, chodit někam s Potterem. Ale na druhou stranu mu to slíbila. A v té knihovně se choval úplně jinak... Lily měla v hlavě neskutečný zmatek. Jako by se její myšlenky rozdělily na dva tábory. Ten první chtěl s Potterem a ten druhý Lily před nebelvírským chytačem varoval. 
Pomalu se schylovalo k půl čtvrté, když si Lily všimla malého balíčku na zemi. Musela ho při příchodu přehlédnout. Rychle vstala a balíček vzala do rukou. Tmavě modrým inkoustem tam bylo napsáno Lily Evansová. Jakoby dnes měla narozeniny nebo co. Už ráno jí přišla ta krásná básnička a teď balíček? Pomalu ho rozbalila a nestačila se divit. Byla tam pomenší knížka. Lily knihu otočila na hlavní stranu a zjistila, že v rukou právě drží Toulky Bradavickým hradem. Tu knížku v knihkupectví ještě neviděla. A to celé knihkupectví v Příčné ulici prošmejdila snad stokrát. Podle křehké vazby a zažloutlých stránek poznala, že kniha už musí být stará. Při letmém prohlížení stránek mezi dvěma stranami našla složený papírek. 

Milá Evansová, všechno nejlepší ke dni překvapení! Při této příležitosti jsem si pro tebe připravil tuhle knížku. Možná se bude zdát stařá, ale z mých letitých poznámek vím, že staré knihy zbožňuješ. Tuhle mi dala mamka když jsem nastupoval do Bradavic. Je tam spousta zajímavostí a tak doufám, že tě aspoň nějaké zaujmou. 

                                               Tvůj tajný ctitel
.

Shall we dance, Mrs Potter?Kde žijí příběhy. Začni objevovat