Shall we dance, Mrs Potter?

Kapitola 12. - Halloween - část 1.

"Šťastný Halloween!" výskla skupinka Mrzimorských děvčat a rozdala letáčky Lily a ostatním děvčatům.

"Jsem ráda, že se o celou hostinu tenhle rok stará Mrzimor.." konstatovala Bethany prohlížející si letáček.
"Pravda... Jsou hodně tvořiví. Na rozdíl od Zmijozelu, který se minulý rok ani neobtěžoval s výzdobou." souhlasila Lily.
"Už máš ten kostým?" zeptala se Cat a zakousla se do rudého jablka.
"Už se to rýsuje. Potřebuju aby mi mamka poslala pár paruk a látek." oznámila Lucy.
"No počkej, to se jako chceš převlékat za víc postav? Nebo jak?" zasmála se Bethany.
Lucy se na ně jen šibalsky usmála.
"Ne! Lucy řekni mi, že to není tak, jak si myslím!" zhrozila se Lily.
"A jak to myslíš?" nahnula se k ní Bethany. "Milé dámy, Lucy tady na nás už delší dobu kuje plány. Chce abychom s ní tvořily jeden kostým!" Lily se zatvářila jako kdyby zrovna odhalila vraždu.

"Lucy, já tě upozorňuju, že nehodlám - opakuju- nehodlám být zadek. To mi stačilo před sedmi lety na karnevalu u nás na venkově. Tehdy jsme s mým bratránkem dělali typickou Naschvillskou krávu. A věřte mi, že nebyl dobrý nápad být zavřená v tom obleku celý den a dělat zadek, když bratránek Thomas před tím snědl dvě mísy fazolí.." Všechny dívky se nad tou představou jak musela Bethany trpět otřásly a upřímně jí litovaly.
"Nebojte, není to nic hroznýho." usmála se Lucy. "A kůň ani kráva to není, neboj Beth." ujistila ji Lucy a společně s Lily zamířily do učebny přeměňování.

 "Tak co máš v plánu?" koukla na ni Lily.

"Je to tajemství.. Ale věř mi, že to bude něco tobě velmi blízkého." usmála se Bethany.
Lily chtěla ještě něco říct, ale to už do učebny dorazila profesorka McGonagallová a započala hodinu. Celých těch pětačtyřicet minut profesorka klábosila něco o vyšší úrovni přeměňování, ze které mohli žáci absolvovat, načež hned nabídla, že v pátek ve tři bude dobrovolný kroužek, kde je bude profesorka sama pečlivě na ony závěrečné zkoušky připravovat. Také je informovala, že ve společenské místnosti naleznou dotazník ohledně závěrečných zkoušek. Dotazník byl plný otázek, které měly studentům alespoň trochu pomoct s výběrem předmětů, ze kterých budou skládat závěrečné zkoušky, což se Lily náramně hodilo, protože by nejradši skládala zkoušky ze všeho, ale mohla si vybrat jen tři předměty. 

Další hodina byla obrana proti černé magii, kterou si Lily obzvlášť oblíbila kvůli profesoru Parkhillovi. Profesor měl na obličeji pár jizev. A i přes jeho oblek, který nosíval, šlo vidět, že má vypracované tělo a ruce. Jakmile děvčata dorazila do třídy, zdálo se, že už jsou všichni. Profesor kouzlem zavřel dveře a překvapil je tím, že si s nimi povídal o bystrozorství. Nechával je, aby mu dávali otázky a on na ně odpovídal. Byla to snad ta nejlepší hodina obrany proti černé magii, jakou James kdy zažil. Jeho rodiče byli bystrozorové a on už od útlého dětství toužil být jedním z nich. A v této hodině se toho dozvěděl spoustu. Jeho rodiče nikdy o práci moc nemluvili. Nechtěli to doma moc rozebírat.

Po hodině s profesorem měla Lily plné ruce pergamenů, se kterými musela do knihovny skrz referáty.

"Ahoj Evansová." pozdravil James.
"Nazdar Pottere." usmála se Lily.
"Ukaž.." řekl James a vzal Lily všechny pergameny.
"Díky." oddychla si Lily.
"Hádám, že máš namířeno do knihovny." zasmál se onen nebelvírský chytač.
"Hádáš správně. Kam míříš ty?"
"Teď momentálně jedné střelené rusovlásce pomoct do knihovny a potom mě čeká vyzvednutí seznamu žáků, kteří se chtějí zúčastnit výběru do družstva ve společence." odpověděl James. Celou cestu do knihovny se bavili o onom letáčku, který by jim měl ulehčit vybírání předmětů. 

"Lily! Proboha, jak můžeš chtít absolvovat ze všech?" zhrozil se James.
"Pottere, každý není takový lenoch jako ty." ušklíbla se rusovláska.