Shall we dance, Mrs Potter?

Kapitola 3.-Může být něco horšího?! Část 2.

Lily onoho nebelvírského chytače doslova propalovala pohledem. Připadala si jako nějaký vězeň čekající na rozsudek. Oba si stoupli k tabuli.
 Profesorka si je prohlédla svýma hnědýma očima připomínající hlínu na školních pozemcích.
 "U Vás, pane Pottere, bych vaši nepozornost ještě přetrpěla, ale u Vás, slečno Evansová?" loupla po Lily nepěkným výrazem. "Nechtěla jsem hned první den zkoušet, ale nedáváte mi na výběr." pokrčila rameny profesorka.
Lily byla rudá až za ušima. Ještě nikdy nebyla před tabulí za trest. Koukla na Lucy, která ukazovala, že jí drží palce a hned potom na pobaveně šklebícího se Rema. Zato James se usmíval od ucha k uchu. Při pomyšlení, že vedle něj rusovláska stojí bez hádek a kyselého obličeje jej naprosto uspokojila.
 "Začneme u Vás, slečno. Přece jenom, dámy mají přednost. Nuže, řekněte mi, kde najdu Kobilnatku měsíční?"
 Lily na chvíli zavřela oči, vybavila si učebnici, kterou měli minulý rok. Pomalu si  začala vzpomínat na ony kapitoly v knize a když přešla na kapitolu Měsíční byliny, aneb rostliny, které rostou jednou za měsíc, spokojeně se usmála a spustila:" Kobilnatku měsíční lze najít jen v mírném měsíčním světle za určených tepelných podmínek a nejlépe se vyskytuje na západní straně země." ukončila svoji odpověď Lily a se spokojeným výrazem se koukla na Jamese, který absolutně netušil, že něco takového jako Kobilnatku měsíční vůbec brali.
 Ono se není čemu divit. Teoretickou hodinu měli jen jednou za měsíc a James, ani zbytek pobertů u ní nedávali pozor.
"Tak pane Pottere, teď vy." profesorka si odkašlala a pokračovala:"K čemu slouží Alabastr pouštní?" Profesorce i Lily hrál na tváři pobavený výraz, protože obě moc dobře věděly, že onen chlapec nemá ani páru, na co se něco takového používá. James si ale oddechl a s úsměvem odpověděl. "Alabastr pouštní slouží k rychlému hojení jizev. Může se použít i na hlubší rány, ale ne vždy je zahojí. Musí se podrtit a smíchat s vodou. Potom už stačí jen obsah rozmazat po ránách a mělo by to pomoct."
Lily, profesorka a vlastně úplně všichni kromě Rema koukali dost překvapeně. James se vítězoslavně usmál a mrkl na rusovlásku.
"Ehm.. skvěle pane Pottere.." vysoukala ze sebe profesorka Prýtová.
Všichni žáci čekali od Jamese jen psí obličej na znamení, aby to byla aspoň čtyřka, ale on odpověděl. Lily byla v tu chvíli naprosto zaskočená a beze slova a s otevřenou pusou koukala na Jamese.
"Myslím, že můžeme pokračovat." pronesla profesorka a koukla na ještě pořád vykolejenou Lily. "Ať ti do té pusy nenaletí mouchy." ušklíbl se James, čímž se Lily okamžitě probrala a s uraženým pohledem se otočila k profesorce.
"Poslední otázka pro Vás, slečno Evansová... Je opravdu velmi jednoduchá!" usmála se a spustila:" Takže mi řekněte, jaká odrůda růže se používá do bylinných čajů?" profesorka to nejspíš s Lily myslela dobře, přece jenom jí dala otázku, kterou by věděl i prvňák. Rusovláska si ale za Merlina nebyla schopná vzpomenout. Zhluboka se nadechla a snažila se najít onu kapitolu, která by obsahovala tuto otázku. Po chvíli to třídou začalo šustit, což rusovlásku probralo z myšlenek. Rychlým pohledem koukla k Lucy, která se snažila Lily poradit tím, že pomalu hýbala pusou a máchala rukama. Lily ale z jejího napovídání nic nepobrala a sklopila oči k zemi. Musela být rudá jako rak. Moc dobře věděla, že je to ta nejjednodušší otázka, kterou jí mohla profesorka dát, ale ona si nebyla schopná vzpomenout.
"Vy to nevíte, slečno Evansová?!" promluvila konečně profesorka trochu ustrašeným hlasem. Lily se jen zmohla na kývnutí hlavou na znamení, že ne.
"A vy, pane Pottere?" koukla na Jamese přísným pohledem. James odpověď věděl moc dobře. Jeho máma mu výtažky z ametistové růže dávala spolu s medem do čaje, ale nechtěl v tom Lily nechat. Možná si říkáte, že si Lily po všech těch nadávkách na onoho Jamese Pottera zasloužila trochu potopit, to ale James nechtěl. Nechtěl aby si kvůli jednomu hloupému papírku od něj a špatné náladě profesorky zkazila den. Na to ji měl James až moc rád.
 "Nevím, paní profesorko.." koukl smutně James.
"Vy.. vy to nevíte?! Ani jeden z vás?! Vždyť to je učivo prvního ročníku!" rozčílila se profesorka. "Za trest dnešní odpoledně strávíte v knihovně nad referátem o oné odrůdě růže. Teď se posaďte." vypadalo to, jakoby tím, že přetekl její pohár trpělivosti uklidnila svůj vztek a její nálada byla o stupeň lepší.
 Lily i James se zpátky posadili na svoje místo. Lily naprosto rudá a naštvaná na onoho střapatého tupce zapadla do své lavice a James s pocitem vítězství a spokojenosti z toho, že dnešní odpoledne stráví s Lily Evansovou mrkl na Rema.
Jakmile skončilo vyučování, děti se vyřítily z učebny. Obloha byla pořád zamračená. Déšť se uklidnil a sem tam padaly malé kapky. První se z učebny vyřítila rudá Lily s Lucy.
"To je takový idiot! Proč jsem mu vůbec na ten hloupý dopis odpovídala?!" vřískala rusovláska. "Evansová?" ozvalo se za děvčaty.
 "Ani na to nemysli. S tím inteligentem se teď vážně vybavovat nechci." odsekla Lily ještě před tím, než stačila Lucy reagovat.