Shall we dance, Mrs Potter?

Kapitola 15. - Hodiny tance

Tak jo, vůbec netuším jestli se tady ještě najde člověk, který si tohle přečte, jestli o to bude zájem a už vůbec netuším, jestli jsem to nepsala zbytečně. Nicméně volejte aleluja, protože jsem vstala z mrtvých a přináším vám (dobře, možná jen svému svědomí) zhruba po roce další kapitolu. 
Hasta la vista, baby!
.
.
.


Časy v Bradavicích se změnily. Pokud čekáte ladné taneční kroky, elegantní oblečení a úsměv od ucha k uchu, mýlíte se. Poslední týdny žáci šestých a sedmých ročníků nedělali nic jiného, než že potili krev u tanečních kroků. Scházeli se každý třetí den. Buď ve Velké síni, na školních pozemcích, nebo si čistě egoisticky zabrali nějakou učebnu. Nebelvír měl skvělou učitelku, Lily. Ovšem James... jak jen to říct. Člověk by čekal, že po tom, co se umí ladně pohybovat na koštěti mu tanec půjde jedna báseň, opak byl však pravdou. A tak jej v předváděcí dvojici vystřídal mladý Black, jehož  učili tančit nejlepší tanečníci již ve třech letech. Umíte si jistě představit, jak nebelvírský chytač zuřil. Sirius se zubil na Lily při každé příležitosti. A co víc, při kontaktních tancích jako byl například waltz si Black dával neuvěřitelně záležet na tom, aby zdůraznil, jak kontaktní tanec tohle je a ještě více se přitiskl k Lily. 
James tančil s Bethany, která na tom s tanečními vlohami byla podobně jako on. Remus nabídl svoje rámě červenající se Lucy. A co Cat? Úplnou náhodou zakopla o nohu Mitche ze stejného ročníku a ten se jí jako omluvu nabídl jako taneční partner.
Ovšem i ostatní koleje cvičily. Nebyla snad chvíle, kdy by se zdmi Bradavic nenesla taneční hudba. Zmijozelští si libovali v tom, cvičit zrovna tam, kde chtěly ostatní koleje, Havraspár si potrpěl na denní cvičení v učebně přeměňování a Mrzimor si naprosto nekonfliktně vypůjčoval od profesorky Prýtové školní kumbál na zahradní pomůcky. Ovšem v posledních dnech se začala hradem pomalu roznášet vzájemná rivalita. Především mezi Zmijozelem a Nebelvírem. 
Dny ubíhaly a Halloweenský ples se kvapem blížil. 

Hudba, jež zrovna dohrávala udávala doby valčíku a tančící nebelvírští studenti zrovna potili poslední kapky potu. 
"Výborně, jde vám to skvěle!" zvolal udýchaný Black a dodal: "nezapomínejme však, že je to kontaktní tanec. Jde o kontakt mých nohou s partnerčinými. Měli byste cítit to proudění energie mezi vámi." 
"Já ho zabiju." procedil mezi zuby James, který se snažil nezvorat kroky valčíku. Marně. 
"Byla bych velice vděčná, kdybys sklapl a už se konečně soustředil na kroky. S takovou mi pošlapeš nohy dřív, než ta proklatá hudba skončí." sykla Bethany, soustředíc se na to, aby kroky nezvorala alespoň ona. 
Poslední tři kroky a píseň skončila. Black se, buď v rámci svého dobrého vychování, nebo čistě z podlosti, Lily uklonil a nezapomněl jí políbit ruku. 
"Jste skvělí!" usmála se rusovláska a začala uznale všem studentům tleskat. "Tohle byla poslední lekce, projeli jsme si všech pět tanců. Zítra už na plese. Ještě jednou vám všem moc děkuji za snahu."
Potlesk trval dlouhou minutu, než se ke slovu dostal Black. "Jak řekla má tanečnice, jsem na vás hrdý. Zítra ty zmijozeláky strčíme do kapsy. Krásný zbytek večera." 
Studenti si pomalu brali věci a odebírali se většinou do sprch. Rusovláska ještě neustále hovořila se Siriusem. Jamesovi v žilách kolovala horká krev. 
"Snad bys nežárlil, Jamesíčku." kopla si do Jamese Cat, zubící se na Mitche, který zrovna odcházel s hloučkem chlapců. 
"Ale to vůbec, Cat," chytač se konečně obrátil od Lily a koukl se na Cat: "jen pozor, aby ti do té pusy nenalítaly mouchy, jak se usmíváš na Andersona." 
Zásah do černého. "Jsme jen přátelé. A vůbec, co je ti do toho." 
"Už se na ten ples tak těším!" výskla Lucy, držící se neustále za Removo rameno. Očividně mu to vůbec nevadilo. "Kde je vůbec Beth?" 
"Musela si jít ošetřit pošlapané prsty u nohou." rýpla si Cat. A všichni narážku pochopili. James jen zavrčel. 
"Ale, tady je máme, taneční mistry!" zvolala Lucy, když Lily s flaškou pití a Black s ručníkem kolem krku, došli až k nim.
"Tak moc bych si přála, abychom to těm zmijozelským bastardům natřeli!" pronesla vzrušeně Lily. Líčka měla ještě pořád zarudlá a pot jí stékal po čele. 
"Siriusi, máš na Evansovou špatný vliv." podotkl Remus. 
"To víš, pár desítek hodin se mnou a člověk úplně zapomíná na zábrany." Siriusův úsměv mluvil za vše. 
James si jen odfrkl. 
"Myslím, že půjdeme," zavelela Lucy a zatáhla Rema za rameno:"musím ještě dodělat pár úprav na kostýmu." 
A tak v místnosti zůstali jen mračící se James, rudá Lily a zubící se Black. 
James si taktně odkašlal. Tichošlápkovi chvíli trvalo, než zahnal chuť na potrápení Jamese a se slovy "Půjdu se kouknout, jak to Peter vyřešil s těma botama." zmizel z dohledu.
"Takže..." začala Lily a vykročila ke dveřím. James šel vedle ní a mlčel. Lily během všech těch hodin tušila, o co Blackovi jde a zcela egoisticky jí to dělalo dobře. Viděla, jak to Jamese dráždí. Ovšem dneska to bylo jinak. Potter se z toho pokaždé dostal a po lekci fungoval jako to klasické pubertální pako. Dneska byl však zamlklý. A to se Lily nelíbilo. Snažila se proto rozproudit debatu. "Takže... jak vám to s Bethany šlo?" usmála se a cítila přitom, jak se jí na pravé noze dělá puchýř.
"Hm, šlo to." řekl prostě James a pokračoval v chůzi.
"Co takhle jít na pozemky a zkusit to spolu? Přece jenom, jako prefekti máme hlavní tanec zítra spolu." Lily nevěřila, že láká Pottera ven. Ona!
"Hm." 
Ty jedno zatracené pako, snažím se ti tady zvednout náladu a ty se vzmůžeš jen na hm?! proudilo Lily hlavou, div Pottera nepraštila do ramene. 
Jakmile došli na pozemky, Lily si oddechla, jelikož bylo konec tomu nesnesitelnému tichu. 
"Fajn, co si chceš zkusit nejdřív?" otázala se rusovláska a upravovala si vlasy tak, aby jí nelezly do očí.
"Je mi to jedno." 
Nedokázal si představit, jak moc ji s těmito strohými odpověďmi rozčiloval. 
"Fajn." odsekla :"Dáme si jive. Budu u toho počítat." 
Lily začala počítat a kupodivu se divila, jak James zvládá tempo, které udala. Nohy se mu nemotaly a ani se na ni nepodíval. Z kumbálu na zahradní potřeby se ozývaly pomalé doby valčíku, studenti z Mrzimoru zřejmě trénovali. Byla tma a venku bylo tak akorát. 
"Vezmeš si zítra červenou košili?" optala se rusovláska, jakmile naznala, že už počítat nemusí a oba si rytmus počítají v duchu.
Naznak odpovědi se jí dostalo jen přikývnutí. 
Chtěla jej donutit mluvit. "Budu mít červené šaty, měli bychom spolu ladit. A taky bys mi měl donést květinový náramek, nejradši mám rudé r-" v tu chvíli se James popletl. 
A sopka v jeho těle vybuchla. 
"Je mi sakra jedno jakou barvu šatů budeš mít!" rozkřičel se na celé kolo:"Měla by sis radši zjistit, co si vezme Black, může na tobě oči nechat. Vlastně bys měla tančit s ním!" zahřměl a když viděl, že se Lily nadechuje, aby něco řekla, pokračoval:" Jsem nesnesitelné pako, kopyto, jsem střeštěný pitomec, idiot, blbec. Je něco nového, co bys mi chtěla říct, Lily? Tanec mi nejde, kazím každý krok a ty to víš! Víš, že ti udělám zítra ostudu a místo toho, abys mi to řekla tak se chováš laskavě a mě to rozčiluje! Zítra na žádný ples nejdu. Budeš tančit s Blackem a Bethany bude jistě skákat nadšením, až zjistí, že jí to nebudu kazit." 
Ticho. Lily se v hlavě honilo tolik myšlenek. Nejdřív byla naštvaná, že na ni tak křičí, potom zděšená z toho, že si pamatuje všechny nadávky, kterými ho dnes a denně bombarduje a nakonec cítila lítost. 
James zavrtěl hlavou, jakoby chtěl odehnat nějaké neviditelné chmury a odebral se k famfrpálovému hřišti. 
Lily tam chvíli jen tak stála a koukala, jak se jeho silueta zmenšuje. Co si to sakra myslela. Celou tu dobu jí dělalo dobře, že trpí, užívala si to. Hrála s Blackem tu hloupou hru. Ani jednou ji nezajímalo, jestli Jamesovi nějak ubližuje. 
V tu chvíli se Lily rozbrečela. Ne proto, že by se jí James nějak dotkl, ale proto, co si uvědomila. Až teď si uvědomila, jak moc jí záleží na jeho citech, jak moc jí záleží na tom, aby byl šťastný. 
Celých těch šest let se ho snaží dostat ze svého života, použila na něj tolik nadávek, že by člověk musel popsat alespoň dvacet pergamenů, aby je všechny vypsal. Nikdy se o něj nezajímala. Nikdy mu neřekla vlídného slova. A on se tak snažil. Vždyť se to doslova stalo adrenalinem v jejím životě. Všechny ty hádky na chodbách, naschvály urážky... Tohle všechno jí teď bylo dražší než její vlastní život. 
Chvíli jen tak stála v té tmě a přemýšlela. 
Potom přesvědčila své strnulé nohy k pohybu a mířila za Jamesem na tribuny. Nikdy jí nepřišlo, že je cesta k hřišti tak dlouhá, jako dnes večer. 
Když ho uviděla sedět na tribuně, pomalu vyšla po schodech za ním a měla naprosto jasno v tom, co mu chce říct.
Posadila se vedle něj. Ruce měl opřené o kolena a hlavu v dlaních. Lily mu opatrně položila ruku na rameno, James se pomalu otočil k ní, měl uplakané oči. 
Lily se vlídně usmála. Srdce jí bušilo tak silně, že měla pocit, že jí vyskočí z těla, uší jí zrudly a slzy se nahrnuly do očí. "Jamesi já..." začala.
.
.
.