Plan [PROBÍHÁ KOREKCE] ✔

4.

  Nakonec se to ovšem rozjelo a společně si povídali přes tři hodiny. Bylo až neskutečné co všechno se o sobě navzájem dozvěděli a dokonce si i potykali. Harry odcházel někdy v deset, protože už byla tma a chtěl být na zítra alespoň trochu vyspalý. 

 „Moc rád bych tady s tebou prokecal až do rána, jenže musím do práce a nechci vypadat jako chodící mrtvola." Zdvořile prohodil Harry zvedající se z gauče. Louis se zvedl ihned za ním , společně směřující ke vchodovým dveřím. Profesor si nazul boty, oblékl kabát a otočil se směr otec studentky. Bylo až nepříjemné ticho , protože ani jeden nevěděl jak to ukončit. Přece jenom znali se necelý jeden den. Nic jiného než suché „Ahoj" nebylo v plánu. Pak už se jen za ním zabouchli dveře.Po rozloučení se vysmátý a unavený Louis svalil na gauč. Harry se po rozloučení nemohl přestat usmívat. Takže celou cestu jakoby ho sluníčko i když byla tma, všechno viděl růžově. Oba z toho měli zvláštní pocit. Takhle už se dlouho nezasmáli a nepobavili. Navíc oba doufali ze se neviděli naposledy, Bylo jim spolu příjemně. Po dlouhém rozjímání a vzpamatovaní se Louis rozhodl umýt a jít spát. Přece jenom zítra musí do práce a už je hodně pozdě. To samé měl na druhé straně na mysli i Harry. Ovšem když si lehl do postele, nemohl vůbec usnout. V hlavě měl pořád otce své studentky. 

 Ráno

 „Tak co? Jak myslíš že bude vypadat po včerejšku Styles?" šli společně Traicy a Lily do své třídy. 

„Hej vůbec nevím, Mám takový divný pocit." 

„Proč proboha?" 

 „Táta není na sex na jednu noc." Víc uz toho nestihnou probrat, protože do třídy vejde učitelka na matiku. Skoro celý den netrpělivě čekají až budou mít fyziku, Nikdy se na ni tak moc netěšily. Kdo by se také těšil na nesmyslné příklady. Nastal čas. Už jen pět minut do zvonění a uvidí Stylese, To čekání bylo nesnesitelné. Víte určitě jaký je to pocit se na něco těšit, ale on ne a ne přijít ten čas. Po patnácti minutovém čekání se klika od dveří pohnula a do třídy přišel profesor Styles s kruhy pod očima.

 „No, tak ti to teda museli pořádně rozjet, když vypadá takhle." Naklonila se Traicy k Lily šeptající jí. „

Hned jak příjdeš domů a uvidíš svýho taťku, musíš dát vědět." 

„Neboj. Nikdy jsem se domů netěšila tak moc." Šeptla nazpět.Hodina probíhala v klidu, Pan profesor jim zadal zadání, která mají vypočítat a on sám si se zavřenými oči (samozřejmě co nejvíc nenápadně) seděl za stolem a podepíral si hlavu.  

Názor?

Děkuji za podporu a ráda bych vás poprosila, aby jste to když tak sdíleli dál :) 

vydáno 17. 2. 2017