THE LIFE WAYS (Cz/Sk)

part 5.

„Mohu pro vás ještě něco udělat slečno?“ přišla tentokrát jiná letuška.

„Ne, zatím ne. Děkuji.“ Mile jsem se na ni usmála a ona odešla.

Neměla jsem ani v letadle nějak chuť jíst. Chtěla jsem být už v Londýně aby tím mohla začít nová etapa mého života.

„Takže jsme domluveni? Dostaneš mě Ameriky k nové rodině? Vážně to potřebuji.“ Promluvil zoufalí dívčí hlas.

„Ano je to přece má práce. Vše bude tak,  jak jsi si přála. Letenka i s penězi ti přijdou hned zítra.“

„Jsem ti moc vděčná. Dokážeš pro mě tedy zařídit nové jméno a aby mě nemohli najít?“

„Víš, že to zařídím jen s tím nemůžeš stoprocentně počítat. Musíš dávat pozor na to abys se neprozradila a vše bude v pořádku.“

„Dobře ještě jednou moc děkuji. Ani nevíš jak jsem ráda, že mohu vypadnout od svojí rodiny a být tam kde jsem celý život chtěla být. „

Jakmile jsem uslyšela, že začínají odemykat, rychle jsem zalezla do jedné z kabin a zavřela za sebou dveře. Stoupla jsem si za ně a odechla si. Neměla jsem ani tušení o co šlo a něco mi říkalo, že to raději nechci vědět. Po chvilce stání v kabince jsem se rozhodla vyjít. Na oko jsem spláchla a vyšla ven. Postavila jsem se k umyvadlu a pustila na své ruce vodu.Očima jsem, ale ujížděla k dívce, která stále u zrcadla a upravovala se stejně tak jako já před pár minutami. Když si všimla, že se na ni dívám jen se mile usmála a odešla pryč. Rozhodla jsem se už vrátit na oslavu a tak jsem znovu usedla na své místo a dívala se na pódium kde bylo nějaké taneční vystoupení. Nevěnovala jsem tomu, ale moc pozornosti, protože se mi neustále honil v hlavě jejich rozhovor. Je možné aby vůbec něco takového šlo a existovalo? Opravdu zařídit té holce nějaký nový život nebo to byla jen nějaká hra či co? Ptala jsem se sama sebe. Najednou mi to v hlavě, ale cvaklo. Byla to možná moje šance na to jak splnit svůj sen. Když jsem viděla dívku ze záchodů jak prochází kolem pódia rozhodla jsem se, že chci znát odpovědi.

“Jdu si zavolat“ řekla jsem mámě a rychle vstala od stolu.

Doslova jsem se za ní hnala přes půlku haly a když jsem ji doběhla chytila jsem ji za loket aby se otočila.Netušila jsem kde se ve mně bere taková odhodlanost.

“Chci vědět o co šlo na těch záchodech“ stoupla jsem si před ní.

“Nevím o čem to mluvíš. Uhni!“ lhala mi. Poznala jsem na její reakci když jsem to vyslovila, že moc dobře věděla.

“Hádám, že utéct do Ameriky není zákonné.“ Mrkla jsem na ni. „Pořád si nechceš promluvit? Ušklíbla jsem se.

Čapla mě za ruku a dotáhla až někam za roh kde nikdo nebyl.

“Fajn chceš vědět?“

“Jak to funguje a kdo ti pomáhá.Stručně prosím nemám moc času.“ Okamžitě jsem jí odpověděla.

“Je to John teda my ho takhle známe.“

“Kdo my?“ skočila jsem jí do řeči.

“Holky jako já. Co se chtějí dostat do jiné rodiny a do jiný země. Většinou ho jen tak nepotkáš a ani nevíme zda je to jeho pravé jméno, ale já ho poznala přes jednu kamarádku. Má normální práci a rodinu, ale když na něj zapůsobíš může tě dostat tam kam budeš chtít. Řekneš si zemi a on vše zařídí. Navíc rodina co tě v cizině adoptuje za tebe dá slušné peníze, takže on ti několik procent dá abys měla s čím začít.“ Skončila.

“Takže jste něco jako..“

“Ne.“ Přerušila mou myšlenku. „ Nejsme jeho zboží. Jen nám pomáhá. Pomáhá nám plnit si sny, když na nás naše rodiče kašlou.“

“Dáš mi nějaký kontakt na něj?“

“Chceš taky zmizet? Nezapomeň, že ty jsi o tomhle vůbec neměla vědět. Není to jako nějaký program aby se o tom dozvěděl každý. Mohla by jsi mě, ale udat dřív než zmizím, takže ho dostaneš.“ Vytáhla ze své kabelky lísteček na který naškrábala telefonní číslo. Vrazila mi ho do ruky a odkráčela rychlým krokem pryč. Došlo mi, že právě držím v rukou lísteček s mojí budoucností. Bylo záchranné lano do mého života, které jsem potřebovala. 

Ahojte.:) Vidím, že alespoň někdo tuto povídku čte a jsem neskutečně ráda. Chtěla jsem vám jen říct aby jste byli trošku trpělivý a vyčkali než tam bude děj jen z Londýna, který se blíží už brzy. Taky  bych chtěla pokud by bylo možné aby jste napsali sem tam nějaký koment abych věděla zda se vám líbi nebe ne, byla bych za to neskutečně ráda.:) Děkuji těm který čtou pravidelně.xX -Justmith