14.

342 40 6
                                    

"Bylo to dobrý." Pokoušela jsem se uklidnit Adri pouhou pravdou, ale samozřejmě mi to nevěřila.

"Nebylo, bylo to otřesný! Vždyť mi i jednou přeskočil hlas." Namítla a chytla se za hlavu.

"To je blbost nic takového jsem neslyšela. Ale jestli mi nevěříš, tak klidně, tvoje volba, já už musím jít." Řekla jsem klidně, ale ve skutečnosti jsem měla co dělat, abych udržela vztek na uzdě. Pravda je, že co se týče sebekontroly....No nejsem na tom nejlíp. Proto jsem se otočila a vyšla ven z místnosti, kam měla veřejnost vstup zakázán. Hned jak jsem za sebou zavřela dveře, se moje pomalé kroky změnila v zuřivou chůzi a později běh. Kličkovala jsem mezi ostatními lidmi, počítala pořád dokola do desíti a nehty si zarývala do dlaní, dokud mě nechytili něčí ruce a znemožnili mi tak další pohyb.

"Děje se něco?" Podívala jsem se na Johna, který na mě hleděl se starostlivým pohledem. Párkrát jsem zamrkala, abych se uklidnila a abych se nějak zbavila černých mžitek před očima. Hned jak se tak stalo jsem se zhluboka nadechla, abych se donutila k odpovědi.

"Samozřejmě že se něco děje Johne. Jsi snad slepý! Z toho jak jí tikaly oči po okolí, je jasné, že je buď nervózní, nebo naštvaná. Myslím že k ní sedí víc ta druhá možnost. Dále..." Vynořil se odněkud Sherlock, s hubou plnou keců, na které jsem vážně neměla zrovna teď náladu. Vzal mě za zápěstí a zvedl mi ruku dlaní nahoru. Nojo co jsem měla čekat. On nedokáže pochopit, že nikdo na jeho dedukce není zvědavý.

"...Na dlaních má vytlačené půl měsíce od nehtů. Další důkaz toho, že byla a stáje je naštvaná. Navíc má zrychlený tep a nepatrnou vrásku na čele, kterou má vidět jen, když přemýšlí a zrovna teď..." Nestihl ale dopovědět, protože jsem ho přerušila.

"A zrovna teď přemýšlí nad tím, jak tě co nejefektivněji zabít, aby si už zůstal mrtvý!" Křikla jsem a v ten moment se ozval výstřel.

PŘEČÍST!

Moc se omlouvám za neaktivity, ale poslední dobou, nemám moc na psaní náladu. Není to tak, že bych neměla nápady, právě naopak, jen si připadám při psaní kapitol jako bych se do toho nutila, takže to vždy skončí tak, že vše co jsem napsala smažu. Ale teď už se vracím snad zpátky do normálu.

C

Neser Sherlocku! ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat