Neser Sherlocku! ✔

20.

"Nad čím přemýšlíš?" Hodila jsem sebou na gauč a podívala se směrem k Sherlockovi s jeho zamyšleným pohledem. Ten se ale nehýbal. Prostě nevnímal. Proto jsme mu dloubla do ramene prstem, abych ho probrala.

"Co?" Trhl ke mě hlavou a já se pousmála. Nestávalo se často, aby Sherlock nevnímal. Měla jsem toho zneužít a třeba mu pomalovat obličej centrofixou.

''Ptala jsem se nad čím přemýšlíš?" Zopakovala jsem svou otázku a pohodlněji jsem se usadila na gauči.

"Vlastně bys mi mohla pomoct, s tímhle ano. Už je to několik měsíců co se u 'mého' hrobu začali objevovat vzkazy. A já na ně odpovídal dokud to šlo. Začal jsem psát další vzkazy, ale odpověď nikde. Snažím se zjistit kdo by to mohl být podle stylu psaní to vypadá na dospělou osobu, ale také to vypadá, jakoby přesně tohle chtěl, nebo chtěla, abych si myslel. Píše sice jako že je holka, ale nemůžu vyloučit ani možnost, že je to jen marný pokus jak mě obalamutit. Každopádně si myslím, že je to osoba v pubertě a to opravdu dost chytrá, vyššího vzrůstu a s oblibou skákat po střechách, takže...." Odmlčel se a mě polil studený pot. Takže to byl vážně on. O-ou.

"....Mohla by ses kouknout po někom ze školy, kdo by se choval nějak divně?" Potichu jsem si oddechla.

"Jasně, ale Adna by ti asi pomohla víc, k ní sou lidé poněkud vstřícnější, zeptám se jí dnes u ní budu přespávat. A jak to jde vůbec s tvým případem?" Zeptala jsem se a Sherlock vzal ze stolu před ním malý průhledný sáček a padal mi ho. Byla to kulka která zasáhla toho chudáka na té výstavě. Pomalu jsem pytlík i se střelou otáčela než jsem si všiml​a vyrytého nápisu na jejím boku.

" 'Miss me?' To jakože je zpátky?" Podívala jsem se na něj s nechápavým pohledem. Z části proto protože kdybych se tvářila, že o tom vím, tak by si toho okamžitě všiml. Z té druhé části, jsem byla ale opravdu překvapená. Tohle sme s Jimmem nikdy neprobírali. No asi mu připadalo, že se věci ještě nedaly do pohybu.

"Není to až tak moc pravděpodobné, mohl to být jen nějaký vtip od jiného vraha. Přece jen o tomhle věděl v jednu dobu celý svět, ale po tom co si mi říkala a tím myslím to žes ho viděla se zdá, jako by se opravdu vrátil. Je to logické v žádné věznici nebo ústavu není, protože si všichni myslí, že je mrtvý." Dokončil svůj proslov. Nastalo ticho. Kdy Sherlock zase začal přemýšlet a já se začala nudit. Takže jsem se nakonec sebrala a vydala se k Adně o trochu dřív a tím myslím o tři hodiny.

...

"Takže on už něco tuší?" Zeptala se mě Adna a položila přede mě hrnek s kávou. Byl to můj oblíbený, který mám už od malička a Adna mi na něj dává pozor, protože při mé šikovnosti bych ho mohla rozbít. Navíc si ho nechci brát k Sherlockovi a Johnovi.

"Ne, zatím má podezření jen na nějakého studenta. Jej to znělo jako ta scéna z Death Note. Jen tak mimochodem už si ho viděla?" Ano právě jsem se snažila odvést řeč jinam. Čekal mě super víkend s Adnou a já ho chtěla prožít bez keců o Sherlockovi. Ale ještě jsem musela odeslat jednu zprávu.

Dobrý tah. Ale nudný.

Scara

Usmála jsem se na ubrazovku telefonu a odeslala zprávu i s fotkou, kterou jsem nenápadně vyfotila když Sherlock nevnímal.

"Ehm....ne, ale chystám se." Řekla přesvědčeně Adna a já se začala smát.

"Jo chystáš ale tohle už říkáš už asi půl roku."....