NO NEVER !

16 KAPITOLA

,, šípková růženka se nám probudila ? " řekne nějaký hlas vedle mě.

Zděšeně se podívám na onu osobu co seděla vedle mě na postely. Vytřeštila jsem oči na blonďatou kštici co měl její obtěžovatel na hlavě.

,,c-co, kk-kde tto jsem ?!" vyhrkla jsem.

,,jsi u mě doma. Odvezl jsem tě ke mě jelikož jsi byla něco jako v bezvědomí" řekl.

,,POČKAT ?!" Vykřikla jsem a podívala jsem se pod peřinu. ,,co to mám na SOBĚ ?!"

,,moje tričko a moje kraťay, žeby ? A já myslel že oblečení je tvůj obor, tak proč koukáš na to oblečení, jako kdyby si nikdy chlapecké oblečení neviděla ?" Naklonik hlavu nastranu.

Jsem zmatená. To je určitě jen špatným hodně špatný sen ! Pravou ruku si nasměřuju ke kliční kosti, kus kuže chytnu mezi nehty a pořádně jí secvaknu. ,,AU !" DOPRDELE ! Tohle není žádnej sen ?!

,,co děláš ?!" uděla na mě divnou grimasu.

,,snažím se z téhle noční můry vzbudit" pohledem jsem se koukla na moje ruce. Cože ?! Moje zápěstí byly oteklý a zabarvený do modrofialový barvy.

,,a ještě nekončí.." slyšela jsem jak si Seb sám pro sebe něco zamumlal. Asi si myslel že jsem ho neslyšela ale slyšela jsem ho, a moc dobře.

,, hele" povzdechla jsem si. ,,jen mě zajímá proč jsi mě vůbec přivezl k tobě domů když se nenádivíme, a né ke mě ? A taky .... " odmlčím se.

,, mám na rukou modřiny, jako kdyby mi je někdo svázal ..?" koukala jsem na Seba s nejistotou v obličeji. Narovnal se a těžce se nadechnul. Zatnul poležené ruce na jeho klíně v pěsti. Pohledem ho zkoumám, kousek po kousku. Co se stalo ? Proč je tak .... naštvanej ?

,, no ... ehm " nekoukal na mě. Koukal někam za mě. Stalo se snad něco ?

,,Sebastiáně !? Odpověz mi ! Co se včera stalo ? " konečně se mi podíval do očí. Ale neviděla jsem ten plamen, kterej jsem vždycky viděla plápolat v jeho očích když jsme si viměňovaly nadávky směřující na naše osoby. Teď tam bylo něco jiného. Něco co jsem u něj nikdy neviděla, vlastně u nikoho. Byl tam hněv a zároveň starch. Starch ? O koho ? O mě ?

,,No když jsem tě jaksi "objevil" tak tě zrovna odtahoval jeden kluk, do takové zapadlé chodby v clubu. Něco mi říkalo že bych to měl proskoumat a tak jsem tam přišel a viděl jak tě ten kluk... no .." nadzvedla jsem jedno obočí. ,,No ?"

,,tě chtěl znásilnit ..." řekl potichu že jsem ho skoro ani neslyšela. Ticho. To se rozímalo jeho pokojem. Jeho. Kluka co mě nesanáší ale je můj "zachránce". ,,Jak vipadal ?" řekla jsem, a dívala se mu zpříma do očí. Prosím ať to není on . Lukas.

,,Hnědé, celkem dlouhé vlasy, celkem i namaký. To je tak všechno co bych ti tak řekl. Moc jsem ho neviděl. Byla tam šero. " Podívala jsem se kolem sebe abych mohla najít svoje telefonovací zařízení. Bylo hned na černým, nočním stolu vedle postele na které jsem ještě seděla. Natáhla jsem se pravou rukou k telefonu a pomocí palce ho odemkla. Klasika milion zmeškaných hovorů od Kate a J. To mě však nezajímalo. Zajímala mě však jen moje galerie. Otevřela jsem galerii a našla fotky které jsem fotila tak dva týdny dozadu. Byla jsem tam já a Lukas.

Otočila jsem obrazovku telefonu na Seba. ,, nevipadal náhodou takhle ?" řekla jsem přiškrceným hlasem. Seb rošířil svoje čokoládově hnědé oči. Podíval se na mě a přikývl. ,,ten zkurený kretén !" vykřikla jsem směrem k telefonu který jsem už stihla otočít obrazovkou ke mě. ,,Od kud ho znáš ?" optal se mě nechápající blonďáček. ,,Byl to můj kluk. Ale jak se ukázalo. " povzdychla jsem si. ,,chtěl si semnou jen pohrát jak to bylo u jeho předešlích holek" špitla jsem k blonďáčkovi naproti mě.