NO NEVER !

17 KAPITOLA

Rychle odemknu a zavřu za sebou dveře a svezu se po nich na zem.

Co se to stalo ?  

Za hlavu se chytím svýma zamodřelíma rukama a pořádně vydechnu. Takže si to celé znovu zopakujeme. Šla jsem s Katie do clubu. Tam jsem se opila, tak že jsem zapomněla co se tam dělo. Ráno se probudím u svého rivala s modřinama po celém těle. Seb mi řekl že mě chtěl znásilnit jeden kluk. Ten kluk byl Lukas. Rozčíleně vydechnu a praštím pěstí do keramické dlaždice. ,,to se může fakt stát jenom mě" 

,,Mio ?" řekne někdo na konci chodby co vede do vstupní haly. Pomalu zvednu hlavu abych viděla tu osobu co mě oslovila. ,,proboha Mio ?! Co se ti stalo ?!" vykřikl Jack. Okamžitě se ke mě rozeběhnul, div se sám nepřizabil v těch ponožkách. Kleklun si přede mě a rukama vzal můj obličej do svých dlaních. ,,kdo ?" zavrčel skrze své bíle, zaťaté zuby.

Pravou rukou jsem mu jeho teplé ruce setřásla z mého obličeje. ,,to nic není" řekla jsem jen a postavila se. ,,to co máš po okem je nic ?!" postavil se a div se držel aby mi taky jednu neubalil. Koukala jsem se všude možně, ale hlavně né do jeho oříškových očí. ,,Mio sakra" znovu vzal můj obličej do jeho dlaně, ale teď o něco víc hruběji. Podívala jsem mu do očí a hned jsem zase uhnula. Pustil můj obličej a trochu ustoupil. Neměla jsem náladu mu to teď říkat. Ještě jsem se z toho nevzpamatovala. 

,,Mio.." šeptnul. Zdá se že už se jeho rozzuřenost nevyskitovala v jeho žilách. Teď tam byl jen strach.  ,,Jacku, prosím. Teď vážně nepotřebuju tvoje řeči. Teď co nejvíc potřebuju je moje postel a moje oblečení. " řeknu mu. Asi až teď si uvědomil co mám na sobě. Prohlédl si mé od nohou až po límec bílého trička. Jeho obočí se smrsko k sobě a znovu se mi podíval do očí. ,,čí je to.... no to je teď jedno." vydechl poraženicky. ,,tak bež teď do svého pokoje, později si promluvíme." znovu si mě přeměřil pohledem. ,,ovšem" dodal.

Já jen pokynula hlavou a šla jsem po schodech co mířily do druhého patra kde byl můj pokoj. Zabouchla jsem svoje dveře od pokoje a zamkla je hned. Věci jako moje malá kabelka, bívalé šaty a boty na podpatku jsem odhodila na zem vedle mé postele. Lehla jsem si na postel a dala nohy křížem přez sebe. Koukala jsem se na strop který byl celý bílí. Ze stropu jsem pohledem skouzla k tažce kterou tu včera nechala Katie když jsme se připarovali do toho clubu. No jasně, Kate ! 

Posadila jsem se na posteli a rukou jsem se natáhla po kabelce a z ní jsem si vytáhla svůj telefon. Zmáčkla jsem tlačítko na odemknutí ale nereagoval. Vybil se, jak jinak. Na druhé straně postele jsem měla zásuvku a v ní i nabíječku na telefon. Telefon jsem zapojila na nabíječku a čekala až se zapne. ,,noták" řekla jsem jelikož jsem nutně potřebovala zavolat Katie kde je. Když se konečně po několik dlouhých minutách rozhodl zapnout, tak jsem okamžitě najela na kontakty a vytočila Katie. Po třetím zvonění jsem to už chtěla vypnout ale nakonec to zvedla. 

,,proboha Mio, kde seš ? Co se včera stalo ? Kde seš ? " mlela pátý přes devátý, až jsem jí skoro nerozumněla. ,,díky bohu že ti nic není" vydechla jsem, do telefonu. ,,mě ? Mě že nic není ? Mě něco je ! Málem jsem dostala mrtvici, když jsem tě včera nemohla najít. Majk mě musel uklidnit a nakonec mi řekl že tě odvezl Seb, že ti prý nebylo dobře nebo co ?!" křičela na mě moje nejlepší kamarádka. ,,počkej zlato, prr. Majk ? Ten Majk který se bavý se Sebem ? Ten tě tam uklidňoval ?" co mě to překvapuje ? Vždyť to je jasný že tam Seb nešel sám a šel tam se svým nejlepším kamarádem. Ale že uklidňoval Katie mi moc nešlo do hlavy. 

,,no... hele teď neřešíme mě ale tebe ! Tak se z toho nevykrucuj !" no jo, z toho se asi vážně nevykroutím. ,,tak co se včera stalo, Mio ?" zeptala se mě už s klidným hlasem Katie. ,,hele, po telefonu to nechci rozebírat. Nesejdeme se dnes v kavárně ve čtyři hodiny ?" optám se už uklidněné Katie. ,, no dobře ale naháníš mi strach Mio. Tak se měj a ve čtyři v tý kavárně. Pa." ,,zatím" položím hovor, a kouknu se kolik je hodin. Je skoro dvanát odopoledne. To mám času dost.