Návrat?

101 3 0
                                    

„Sáro vstávej! Už jsme tady!"

„Sandro to nemyslíš vážně! Proč jsme jeli zrovna sem?! Já s ním nechci mluvit! Jestli chceš tak si tam za ním jdi sama ale mě tam nedostaneš."

„Sáro ty tam musíš jít! Musíte si spolu promluvit jako dva dospělý lidi a vyřešit to. On tě miluje a ví že udělal kravinu. Ty ho taky miluješ ať říkáš cokoliv já to na tobě poznám pořád jsi moje sestra a chováš se úplně stejně jako já když jsem se zamilovala do Dylana. Prosím tě nedělej stejnou chybu jako já! Jestli ho miluješ tak semnou teď půjdeš dovnitř a vyslechneš si co ti chce říct! Co ty víš třeba všechno bylo jinak než si ty myslíš."

„Achjo Sandro ty jsi vyděrač víš to?!"

„Já vím sestřičko! Ale i tak mě máš ráda a půjdeš semnou za Connorem"

Podívala jsem se na ní vyčítavím pohledem, ona se na mě jenom usmála a vystoupila z auta. Zavřela jsem oči a dvakrát jsem se zhluboka nadechla a vydechla. Otevřela jsem dveře, vzala si kabelku a vystoupila z auta taky. Sandra zamkla auto a vydali jsme se ke dveřím, vyndala jsem z kabelky klíče a pomalu s nejistotou odemkla. Vešli jsme do baráku a Sandra za sebou zavřela dveře, sundala jsem si boty dala je do botníku a šla směrem do kuchyně.

„Sandro sedni si tady nalij si vodu nebo si udělej něco k jídlu jestli tady něco najdeš. Já se jdu podívat jestli je tady Connor”

Odešla jsem z kuchyně, šla se podívat do obýváku a potom i nahoru do pracovny a do ložnice ale nikde nebyl.

„Není tady!”

Zakřičela jsem od schodů na Sandru a vrátila se do ložnice, Sedla jsem si na naší postel kterou už jsem 14 dní neviděla ale zachvilku jsem musela vstát protože se mi před očima objevila ta chvíle jak jsem tady viděla Connora s tou blonckou...

Flashback

Vrátila jsem se domů v půl dvanácté, při parkování auta jsem si všimla že Connorovo auto je v garáži a v ložnici se svítí, to určitě ještě nebude spát a bude zase něco dělat na počítači. Vešla jsem do domu a od dveří zavolala na Connora ale odpovědi se mi nedostalo, tak jsem si sundala boty dala je do botníku a šla si do kuchyně napustit trochu vody. Vyrazila jsem potichu po schodech nahoru s myšlenkou že Connor určitě usl s počítačem při práci, šla jsem nejdřív do šatny sundat si ještě bundu a nechat si tam kabelku, z kabelky jsem si ještě vyndala mobil a vydala jsem se do ložnice. Pomalu jsem otvírala dveře a najednou jsem viděla v naší posteli ležet Connora s blonďatou servírkou z klubu kde jsme pár dní předtím byli. Když jsem to viděla vypadl mi mobil z ruky a nebyla jsem schopná slova leželi úplně nahý a ona měla položenou hlavu na jeho hrudníku.
„Jak jsi mi to mohl udělat?!”
Zařvala jsem a Connor sebou prutce cukl a vstal z postele.
„Zlato já ne... Já za to nemůžu! Nic z toho není tak jak to vypadá počkej prosím nech mě to vysvětlit”
Chtěl mě chytit za ruku ale já jsem ucukla, vyběhla jsem z pokoje šla zpátky do šatny vzala si kabelku a běžela dolů, kde už čekal Connor, chytil mě za ruku a přitáhl si mě k sobě.
„Lásko znáš mě. Ty víš moc dobře že bych ti tohle nikdy neudělal. Věř mi prosím! Miluju tě a ty jsi ta jediná se kterou chci být!”
Nebyla jsem schopná jedinýho slova, odstrčila jsem ho od sebe a se slzami v očích utekla k autu. Chvíli jsem přemýšlela kam pojedu a potom mi to došlo.
Jedu domů!

End Flashback

Vstala jsem z postele a cítila jak se mi zase hrnou slzy do očí, všimla jsem si fotky na nočním stolku a vzpomněla si na ten den kdy byla vyfocená. Bylo to tenkrát na naše narozeniny, když jsme se s Connorem viděli poprvé a jeli jsme k altánu. Ten den jsme spolu začali chodit a já jsem byla ten den opravdu šťastná, myslela jsem že už nebudu muset nikdy hledat jinýho kluka protože on mě nikdy nezradí.

„Sáro, lásko?”

Z přemýšlení mě vytrhlo jak si ke mě někdo přisedl a polozil mi ruku na rameno. Po oslovení lásko mi došlo že to je Connor neměla jsem sílu zvednout k němu oči natož mluvit.

„Lásko prosím... Odpusť mi to! Chci ti všechno vysvětlit tak mě prosím vyslechni prosím”

„Nevím jestli chci ještě od tebe něco slyšet. A vstaň! Tím že tady budeš předemnou klečet nic nezměníš na tom co se stalo a jak moc jsi mě zklamal. Connore já ti věřila!”


Woou... Tak je tady další díl. Dneska je to zase trochu delší tak snad se vám to bude líbit.
(Za případné chyby nebo překlepy se omlouvám!)
✴Bye✴

Láska přes internet (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat