Altán

151 2 1
                                    

Jeli jsme asi hodinu, když najednou Connor zajel ke kraji silnice a vystoupil. Nejdřív jsem si myslela že už jsme na místě ale on obešel auto otevřel moje dveře, vytáhl si z kapsy kalhot šátek.

,,Co... Co s tím chceš dělat?!?"

,,Neboj nechci ti nic udělat (uchechtl se) jenom zachvilku budeme na místě a chci aby jsi to měla jako překvapení zlato."

,,A můžu ti věřit?"

,,Zlato tobě nikdy neublížím... Slibuji"

Chvilku jsem na něj nevěřícně koukala ale nakonec kývla na souhlas protože mu důvěřuji jako snad ještě nikdy nikomu. Podal mi ruku a pomohl mi vystoupit z auta. Potom rozdělal šátek dál mi ho na oči a zavázal. Obejal mě a já jsem mu objetí opětovala. Chvilku jsme tam stáli v pevném objetí, já se zavázanýma očima ale to mi teď vůbec nevadilo.  Po chvilce Connor udělal něco co jsem nečekala, pomalu se ke mě přiblížil a políbil mě. Já jsem mu polibky oplácela, obmotala jsem mu ruce okolo krku a on mě okolo pasu potom se ale najednou oddálil od mých rtů a začal mi šeptat do ucha.

,,Už dlouho jsem tohle chtěl udělat a jsem rád že jsi mě od sebe neodstrčila."

Ještě krátce se mi přilepil na ústa a políbil mě. Potom mě zvedl do náručí a někam mě nesl, neprotestovala jsem byla jsem jako v tranzu protože před chvilkou se stalo něco o čem už dost dlouho sním. Z přemýšlení mě vytrhlo až to když Connor zastavil a položil mě na zem.

,,Tak už jsme tady zlato!"

Pomalu mi rozvázal šátek a já jsem před sebou viděla řeku s kratším molem na kterém byl nádherný altán. Otočila jsem se na Connora a viděla jak měl na zádech kytaru a přes jedno rameno hozenou černou sportovní tašku.

,,Snad nechceš zůstat stát tady!'' (Usmál se a šťiuchl do mě)

,,Nechci já jenom nemám slov..."

,,To byl účel zlato"

Řekl jednoduše. Já tam jenom stála a nevěřícně na něj koukala. Connor mě vzal za ruku a vedl mě cestou až k altánu. Když jsme došli dovnitř viděla jsem na zemi červenou kostičkovanou deku, červené polštářky, nahoře u střechy byli zavěšené malé lucerničky, na dece byla spousta svíček a v jednom rohu byla větší dřevěná truhla.

,,Tak jak se ti to líbí?"

,, Já... Já nemám slov"

,,Takže se ti to líbí?"

,,Zlato je to to nejkrásnější co pro mě kdy kdo udělal"

Obejmul mě a pomalu i semnou v objetí šel blíž směrem kde ležel na zemi polštář potom se odemě kousek odalil a řekl mi ať si sednu. Sedla jsem si teda na polštář a koukala co Connor dělá, začal pomalu vyndavat věci z černé tašky. Nejdřív vyndal piknikový košík který položil na zem a potom ještě vyndal igelitovou tašku pro kterou jsem hned natáhla ruku protože v ní bylo zabalené tričko pro něj. Connor mi bez váhání tašku podal, potom dal černou tašku stranou. Sedl si vedle mě ale viděl že jsem nervózní tak mě chytl za ruku a přisunul se ještě blíž ke mě. Chvilku jsme takhle seděli a koukali si do očí a jelikož už se stmívalo tak Connor vstal vytáhl si z kapsy kalhot zapalovač a zapálil svíčky v lucerničkách potom šel k dřevěné truhle, otevřel jí, vyndal z ní par dárků a sedl si zpátky ke mě.

,,Zlato... Chci ti toho říct hrozně moc... Víš jsi pro mě hrozně důležitá a chci aby jsi byla šťastná... Víš já... Já... Miluji tě... Nevím jak to máš ty ale já tě opravdu šílené miluju... Pořád na tebe myslím, nedokážu se soustředit na nic jiného než na tebe... Jsi kouzelná a já jsem se do tebe zamiloval jako malý dítě."

,,Já... Já víš... Já tě taky miluju!"

Podíval se mi do očí, potom mě obejmul a spojil naše rty do polibku. Chci aby tohle neskončilo!


Woou... Tak je tady další díl z týhle knížky, doufám že vám bude líbit. Jinak vám všem chci moc poděkovat za víc jak 800 přečtení jste úžasní!!!!!!
(Za případný chyby nebo překlepy se omlouvám!) Mějte se bye.
✳Nik0lli✳

Láska přes internet (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat