Call me Anabell. [Book #3]

Náš "nový domov''

Uběhl měsíc a já se probudila do poloprázdného pokoje, kde byly obří krabice a ještě pár věcí v šatníku.

Ještě před týdnem jsme hledali s Chrisem byt... Bylo to celkem únavné poslouchat stejné nabídky a odpovídat negativně.

S Chrisem jsme se dohodli, že chceme prozatím byt, kde nám bude fajn. Prošli jsme snad pět nějakých bytů, v různých čtvrtí. Až nakonec šestý byt se nám zalíbil.

Nebyl ani moc daleko, jen pár kilometrů od naších rodin...

------------------------------

Vstala jsem z postele a šla se do kuchyně najíst.

„Dobré ráno." pozdravila mě máma. „Dobré." Rozhlédla jsem se a zjistila, že mi máma přichystala snídani. „To je pro mě?" „Ano." usmála se a dala mi pusu na čelo.

Na stole ležely lívance, na kterých bylo ovoce a vedle nich stála sklenice s džusem.

Když jsem pojedla a nalíčila se, oblékla jsem si na sebe světle modré džíny s šedým tílkem. Vzala jsem si kabelku, nazula si boty a vyrazila ven, kde mě čekal Chris.

Když jsme se pozdravili, Chris vyjel směrem 'náš nový domov'.

Odemkla jsem dveře a rozhlédla se po obrovském pokoji, kde jsme měli už vymyšleno, kde, co bude.

Na jedné polovině, kde v rohu stály schody nahoru do našeho pokoje, bude kuchyň zároveň s jídelnou. Na druhé polovině bude obývák a uprostřed celé místnosti jsou dveře, které vedou do koupelny společně s toaletou.

Šla jsem směrem k oknu, kde byl výhled na čtvrť, kde žili lidé, kteří nebyli ani bohatí ani chudí. Celá tahle čtvrť měla v sobě jakési to kouzlo.

„Jsem rád, že jsme vybrali tohle." objal mě Chris. „Já taky." usmála jsem se.

Your Veronica <3