Call me Anabell. [Book #3]

Španělsko

Uběhly dvě hodiny a já se koukala, jak pomalu zapadá slunce. Slzy mi stékaly po tváři, okolo mě zpívali ptáčci a najednou jsem zaslechla kroky za mnou.

Otočila jsem se a zahlédla známou osobu.

'"Hledal jsem tě..." Řekl, ale v jeho hlase byl strach. Utřela jsem si slzy a postavila se. „Jak jsi mě našel?" „GPS..." Grimasa na obličeji byla jedna velká bolest a já se nezmohla na nic jiného než ho objat. Přitiskla jsem se k němu pořádně a on taktéž ke mně.

„Miluju tě, Anabell." vtiskl mi polibek do vlasů. „Já tebe." řekla jsem.

---------------------------

O dva týdny později

Uběhly už dva týdny od rozchodu Harryho a Elis, týden od babiččina pohřbu a za tři dny mám narozeniny. Konečně osmnáct.

Ležela jsem na rozložené pohovce a poslouchala písničky, když někdo zaklepal a vstoupil. Posadila jsem se a koukla se kdo to je. „Nesu pizzu." usmála se Elis. „Ty víš jak zlepšit náladu, že?" řekla jsem. „No, nevím jestli ti ji zlepším mou zprávou." Podala mi kousek pizzy, sedla si a já na ni nechápavě zamrkala. „Na pár dnů odjíždím.." „Pár dnů, je jak dlouho?.." opatrně jsem se zeptala. „Asi na dva roky..." Očima jsem se zastavila na Elis a v očích se mi tvořil potůček slz... „A-aa-a... co maturita?" Chtěla něco říct, ale já byla první. „Nedokončíš střední se mnou?...." nadzvedla ramena. „Kam jedeš?" „Do Španělska" „to je několik kilometrů ode mě...." zakývala. 

:)))