Call me Anabell. [Book #3]

Bydleníčko

„Sedačku prosím tam do rohu." ukázala jsem. „A tohle?" zeptal se mladík. „To dejte sem."

Stála jsem uprostřed bytu a koukala na stěhováky, jak všude něco dávají. Chris byl v práci a měl se vrátit až za hodinu.

„Děkuji." Vytáhla jsem z peněženky nějaké peníze a dala to těm mužům. Zavřela jsem konečně dveře a sedla si na sedačku. Rozhlédla jsem se pomalu a podívala se na hodiny. Bylo už půl sedmé a já nic celý den nejedla. Promnula jsem si oči a zavolala Chrisovi, jestli by nemohl něco dovézt.

Mezitím, kdy měl Chris přijet jsem se rozhodla, že se půjdu osprchovat. Z krabice, kde jsem měla oblečení, jsem si vzala šortky a šedé dlouhé tričko od Chrise.

Mokré vlasy jsem si dala do copu a vyšla z koupelny. Otevřela jsem dveře a spatřila Chrise, který chystá večeři, neboli činu na talíř.

„Ahoj." šel ke mně a políbil mě. „Ahoj." usmála jsem se. Posadila jsem se ke stolu, který stál blízko kuchyně a začala jíst. „Nevadí ti, že jsem dnes nepomáhal?" zeptal se. „Ne, zvládla jsem to." usmála jsem se.

Na Chrisovi šlo vidět, že mu je líto, že se mnou dnes nemohl být a nepomáhal.

„Je to v pohodě, zítra máš volno ne?" „Ano, mám." „Tak vidíš, budeš se mnou." držela jsem ho za ruku. „Dobře." usmál se.

„Dojedla jsi?" zeptal se a já kývla. Chris mi vzal talíř a šel ho umýt.

Opřela jsem se o kuchyňský pult a dívala se na Chrise. „Copak?" podíval se na mě a zasmál se. „Nic." ušklíbla jsem se. „Zítra bychom mohli zajet za mámou, bude tam i Harry a já pozvala i Elis." navrhla jsem. „Dobře." šel za mnou do pokoje.

Lehla jsem si do postele a rozsvítila jen menší lampičku. Chris si vzal nějaké oblečení a šel se osprchovat.