April & Summer

-April-

"Vážně mami?" vydechla jsem, když jsem vyšla z koupelny. "Aidenovi je rok, proč musí mít narozeniny s maskami?" 

"Je to elegantnější," pokrčila rameny a kousela se do rtu, takže jsem zjistila, že mi neříká celou pravdu.

"Mami je všechno v pořádku?" zeptala jsem se.

"Jistě," usmála se. "Náhodou ty šaty ti sluší," mrkla. "A ještě lepší to bude s tou maskou." 

"Myslela jsem, že tu oslavu chceš udělat až v zítra.. Proč ses rozhodla pro pátek?" 

"Nemáš ty dneska nějak moc otázek?" povzdychla si máma a zvedla se z mé postele. "Prostě jsem si řekla, že to uděláme dnes." 

"Summer je-" 

"Jela vyzvednout Matta a Neru. Potom pojede hned do hotelu," vysvětlila a já přikývla. Otočila jsem se k zrcadlu a prohlídla si svůj odraz. Došla jsem ke stolku, kde jsem měla i masku a opatrně si jí nasadila na oblčej. Ta dívka, která se na mě dívala ze zrcadla byl někdo úplně jiný než já před dvěma lety. Zhluboka jsem se nadechla a vydala se dolů.

Hotel byl přichystaný úžasně. Na to, že Aiden slavil jeden rok, by se za svou oslavu rozhodně nemusel stydět. Všichni měli podobné masky jako já. "Panebože tvoje rodina je šílená," ozval se vedle mě Kevin a já se zasmála.

"Ano to je," přikývla jsem. "Ale to jsi neviděl mojí a Summeřinu oslavu. To bylo ještě šílenější," pamatuji si jak táta zarezervoval celou zoo jen proto, abychom měli narozeniny mezi zvířátky. Rozhlídla jsem se a snažila se najít Summer. Našla jsem jí jednoduše, protože naše oblečení bylo stejné, jenomže ona měla šaty tyrkysové. Hned vedle ní byl Matt s Nerou. "Pojď," vyhrkla jsem nadšeně a vzala Kevina za ruku. "Někoho ti představím." 

"Jen klídek, Slunečnice," zasmál se Kevin. 

"Nero!" vykřikla jsem nadšeně a Nera se po nás otočila. V masce a černých krajkových šatech jí to slušelo. "Tak ráda tě vidím!" pustila jsem Kevina, abych jí mohla obejmout. 

"Stýskalo se mi, April," zamumlala mi do vlasů. 

"Nero chtěla bych ti představit Kevina," odtáhla jsem se od ní. "Kevine toto je Nera. Známe se z tábora. Nero to je Kevin.. Můj nejlepší kamarád." představila jsem je.

"Těší mě," usmála se Nera a podala si s ním rukou. Najednou kolem nás proběhla nějaká malá holčička, která mi připadala povědomě. "Děje se něco?" 

"Ne," zakroutila jsem hlavou. "Půjdu se připravit.. Zachvilku vystupuju," líbla jsem Kevinovi pusu na tvář. "Potom si zatančíme neboj." Kevin se smíchem přikývl a já spěchala k podiu. Vzala jsem si mikrofon a vyšla nahoru. "Zdravím," začala jsem a rozhlídla se. Uviděla jsem mámu, která v náruči držela Aidena a táta jí objímal okolo pasu. "Dneska má můj malý brášku rok," usmála jsem se. "Nikdy bych neřekla, že budu mít i jiné sourozence než mojí sestru Summer," věnovala jsem jí úsměv a ona mi ho oplatila. "Přesto že mě od Aidena dělí velký věkový rozdíl, miluju ho. Je to úžasné dítě, a věřím že to bude správný kluk až vyroste. Takže- toto je pro tebe, siláku." poslala jsem mu vzdušnou pusu a hudba začala hrát.

  Milion myšlenek v mé hlavě.
Měla bych nechat mé srdce poslouchat.
Protože doteď jsem šla po cestě.
Nic není ztraceno ale něco chybí.

Nemůžu se rozhodnout.
Co je špatné, co je dobré.
Kterou cestou bych měla jít?

Kdybych jen věděla, co mi říká srdce.
Nevím co cítím.
Je to jenom sen?
Ah oh, yeah.
Kdybych jen mohla přečíst znamení přede mnou.
Mohla bych najít cestu k tomu, jak být tím, kým bych chtěla být. Ah oh, kdyby jen.
Kdyby jen.

Každý krok, každé slovo,
s každou hodinou padám
do něčeho nového, něčeho odvážného.
S někým, s kým jsem nikdy nebyla.  

...

Na konci písničky jsem se zarazila. Myslela jsem se, že třeba vidím špatně, ale potom mu Summer něco řekla. Poznala bych ho všude i přesto že měl masku. Mikrofon mi vypadl z ruky a dopadl s ránou na zem. Všichni překvapeně vydechli. "O-omlouvám se," vykoktala jsem a utekla z podia.

"April? April!" slyšela jsem Kevinův hlas, ale nevnímala jsem to. Potřebovala jsem být v jiné místnosti než je on. Všichni mě v poslední době znali jako holku, kterou nic nezraní, ale pravda byla taková, že on to dokáže.

Vyběhla jsem z hotelu a málem srazila nějakého muže, který zrovna kouřil. "Omlouvám se," zašeptala jsem a seběhla schody. 

"Slunečnice!" prudce jsem se zastavila a otočila se.Kevin ke mě doběhl. "Co se stalo?"

"Je tam Hunter," špitla jsem. "Nevím jak to, ale je tam.. A to že jsem ho viděla mi připomnělo všechnu tu bolest." Kevin si povzdychl a přitáhl si mě do náruče. 

"Víš co si myslím? Měla by ses tam vrátit a ukázat mu, že už je ti ukradenej. A slíbila jsem jsi mi tanec." připomněl a já se pousmála.

"Dobře," přikývla jsem. "Tak jdeme," propletla jsem si s ním prsty a společně jsme se vydali dovnitř. Hudba znovu hrála a hned jak jsem vešla se na mě máma ustaraně podívala. Odvrátila jsem se a pokračovala s Kevinem na parket. Omotala jsem ruce okolo jeho krku a on je položil na mé boky. 

"Kouká se," zašeptal mi do ucha. "Myslím že žárlí." 

"To je dobře," řekla jsem a ještě víc se na něho natiskla.  "Hunter Sheppard podruhé moje srdce nezíská."