Some faulting girl I. ✔

12.-Já bitvu vždycky vyhraju

,,Tak já asi půjdu," vydechla jsem slabým hláskem a James přivřel oči.

,,Ty se nezúčastníš svojí vlastní pyžamový párty?" divil se a já se pousmála.

,,Tys to asi nepochopil. Tohle je jenom sranda, ano?" ujišťovala jsem se a poté jsem se vážně chystala odejít. ,,Až se ráno probudí, bude v šoku, tak mě prosím nepráskněte."

Remus a James se zasmáli a já za sebou zavřela dveře. Už jsem chtěla seběhnout po schodech, abych se dostala do Nebelvírské společenské místnosti, ale zaslechla jsem jejich hlasy.

,,Hele, Jamesi," začal Remus. ,,Co se děje mezi tebou a Scarlett?"

,,Nic," odpověděl bez zájmu, ale Remus se nenechal odradit.

,,To co už delší dobu pozoruju se neříká nic," odporoval mu.

,,A jak tomu tedy říkáš?" odsekl James a Remus se uchechtl.

,,Omluvil ses její sestře," namítl. ,,Nikdy jsi nic podobného nedělal. Vždycky jsi z toho měl legraci a ani ve snu by tě nenapadlo toho litovat."

,,Lidi dospívají," odvětil takovou tu řečnickou větu už s klidnějším tónem.

,,To ale nemá nic co dělat s tebou, Dvanácteráku."

,,Ona je zvláštní člověk," zamyslel se nahlas černovlásek a Remus jako by zpozorněl.

,,Jak to myslíš?" nechápal.

,,Na jednu stranu nevěří, že bych všechny ty věci dělal podle svého nejlepšího vědomí, ale na druhou stranu je na mne hrozně přísná..ne ona je na mně zlá, nepříjemná," vymýšlel další přídavná jména, ale Remus ho přerušil.

,,Věděl jsi, že je to Veratomág?" zeptal se ho a James přivřel oči.

,,Cože je?"

V tu chvíli jsem si uvědomila, že už pěknou chvíli odposlouchávám jejich rozhovor a tak jsem konečně sestoupila do společenky. Tam jsem se potkala s Lily a Mary, které byly bez partnerů.

,,Letto?" oslovila mě tím slovem na 'L', ale já to nehodlala teď a tady řešit.

,,Lily, Mary," snažila jsem se usmát, tak aby byl ten úsměv co nejpřirozenější. ,,Jaké překvapení."

,,Jdeš od Pobertů?" zajímalo Lily a já v rámci své nenávisti k ní jsem přikývla.

,,Neviděla jsi Rema?" otázala se rudovlasá Mary McDonaldová a já přikývla.

,,Jo, je u sebe s Jamesem a Leone," přisvědčila jsem a potom radostně sledovala, jak v Lilyině kamarádce hrklo.

,,Ráda jsem vás viděla," zalhala jsem a jako hrdý vítěz jsem odešla. Měla jsem tak dobrý pocit, že jsem prakticky předala Leone Remusovi, sebrala na něj Mary její poslední šance a zároveň dala Lily jakýsi dojem, že jsem za dobře s Jamesem.

Utíkala jsem do Havraspáru, ale už byla tma a já se pokoušela jít, co nejtišeji jsem mohla, abych nevzbudila pozornost a zároveň abych se do svého pokoje dostala, co nejdříve to šlo.

Když jsem za sebou zavřela dveře, schytala jsem nechápavé pohledy mým spolubydlících.

,,Kde máš Leone?" zeptala se Pandora a já se zasmála.

,,Vytuhla v pokoji Remuse Lupina," odpověděla jsem a blonďatá dívka polkla.

,,Ty nemluvíš vážně-"

,,Mluvím," skočila jsem jí do řeči a plácla jsem sebou na postel. ,,A to nevíte, že zítra si protrpí silnou kocovinu."