Some faulting girl I. ✔

15.-Radost z cizího neštěstí

Nevěděla jsem, jestli se dokážu smířit s tím, že tuhle bitvu prohrávám. Potácela jsem se chodbami bradavického hradu a přemýšlela jsem, že se ze mně vlastně ta Lily stává. Díky mé schopnosti rozpoznat pravdu jsem věděla, že Lily se James líbí. Jenže čím víc ho Lily odmítá, tím větší je to pro něj výzva.

A já jsem to samé. James se mi libí, (dobře, slabé slovo já ho miluju) ale odmítám ho a jsem na něj vyloženě hnusná. Z přemýšlení mě vytrhl pláč. Když jsem ale zjistila, komu patří bylo mi vážně až blbý jí přijít na oči, protože jsem ho z velké části zavinila.

,,Scarlett," vzlykla Mary McDonaldová a já k ní udělala pár kroků. ,,Co ty tady děláš?"

,,Mohla bych se zeptat na totéž," pousmála jsem se a ona si utřela slzy rukávem svého hábitu.

,,Proč má raději jí než mě?!" zakvílela Mary a i když jsem přesně věděla, o čem nebo spíše o kom mluví, zeptala jsem se.

,,To mluvíš o kom?" otázala jsem se, ale něco jako by říkalo, že ona ví že já vím o čem mluví.

,,O Removi!" zařvala a já dál hrála tu blbou.

,,Že má raději Leone než tebe?" tipla jsem si a ona několikrát přikývla.

,,Co na ní sakra vidí?" řekla, ale já si nebyla úplně jistá, jestli mluví se mnou nebo sama se sebou.

Zvedla jsem se a odešla. Ačkoliv bych si nejraději sedla o chodbu dál a brečela taky, Leone byla moje nejlepší kamarádka už od prváku, takže jsem vlastně Mary ani nelitovala. Šouravým krokem jsem přišla do Havraspáru, abych si vzala učebnice a poté už mohla jít na hodinu Dějin, které učil duch. Když jsem přišla do pokoje, kde ležela Leone, tak jsem sní nepromluvila ani slovo, protože spala.

Po cestě do učebny jsem zahlédla Mary, jak mluví s klukem co jí zlomil srdce.

,,Řekni mi, Remusi Johne Lupine, co na ní vidíš," zajímalo jí a já odhadla, že mluví o Leone.

,,Já si nebudu zpovídat, Mary," bránil se a rudovlasá dívka si všimla té lahvičky, kterou držel v ruce.

,,Lektvar proti kocovině," poznamenala s zoufalým úšklebkem. ,,Ona vlastně nebyla na snídani, že? Tak to se všechno vysvětluje."

,,Jdi někam," zavrčel Remus a ona vyskočila na nohy.

,,Ne! Ty jsi někam, Remusi!"

To mi stačilo k tomu, aby mi to trochu zvedlo náladu. A ne! Nejsem zlomyslná a jestli ano, tak jenom trošku. Svižným krokem jsem uháněla na Dějiny čar a kouzel, kde většina lidí usínalo.

Dorazila jsem se učebny a sedla jsem si do prázdné dvojlavice v třetí řadě u okna. Sedávala jsem s různými lidmi, protože Leone chodila na Jasnovidectví.

Koukala jsem do blba a čekala až začne hodina. Když ale do třídy přišel profesor Brahms a já začala dávat pozor, spatřila svojí spolusedící.

Lily Evansová.

***

Kdo má radost, že je pátek? 😂😂😂

Já!😂🖐

A kdo má radost z nové kapitoly?😂😂

...😂😂😂

Budu moc ráda za jakýkoliv názor!💗😂

☕Sharie