Some faulting girl I. ✔

14.-Evansová číslo dvě? Ani náhodou!

Začervenala jsem se a raději bych se propadla hrůzou a trapností.

,,Když jsem viděl, jak od nás vyběhla, měl jsem upřímně trochu strach," změnil téma Remus a já se napila svého kafe.

,,Myslím, že se vyspí a bude v pohodě," usmála jsem se a Remus se poškrábal za krkem.

,,Co kdybych jí přinesl lektvar proti kocovině?" navrhl hnědovlásek a já pokrčila rameny.

,,Pokud znáš heslo do Havraspáru," ušklíbla jsem se a on převrátil očima.

,,Od čeho mám sovu," odfrkl si a James si sedl vedle mě. Přišlo mi jako bych měla žaludek v krku. Když seděl vedle mě nebo se prostě jen vyskytoval v mé blízké přítomnosti, bylo to horší než by si člověk mohl představit.

,,Mohli bychom si sednout vedle vás?" zeptal se Remus a já přikývla. ,,Sirius nehodlal vylézt z postele a Peter je tak trochu nezvěstný."

,,Mám otázku," vložila se do toho Pandora. ,,Kdo všechno chodí na lektvary?"

Ačkoli to byla moje kamarádka, její lásku k lektvarům jsem s ní nesdílela. Já chtěla dělat OVCE z OPČM, Přeměňování, Dějin a z Kouzelných formulí.

Mým snem bylo vždycky pracovat na ministerstvu, kde bych pracovala na Utajení kouzelnické komunity před mudlovským světem. Byla to moje vysněná práce už od sedmi let a díky OVCím by se mi tento sen mohl splnit.

,,Já ne," odpověděla jsem Pandoře a ke stolu připlula moje sestra Sophie.

,,Ahoj, Scar," pozdravila mě a letmým pohledem se podívala i na Jamese.

,,Dobré ráno, Sophie," oplatila jsem jí její přání, ale hned poté jsem se zvedla od stolu.

,,Někam jdeš?" chtěl vědět černovlasý kluk, já se zastavila, pomalu otočila a s pozvednutým obočím pokývala hlavou.

,,Ne, právě odlítám na Aljašku," usmála jsem se falešně a on protočil očima.

,,Proč tolik ironie?" otázal se a já se nadechla.

,,Proč tolik vlezlosti, Jamesi?" setřela jsem ho a několik lidí, kteří seděli opodál se zasmáli. ,,Nepotřebuji body garda."

,,Tak promiň," zvedl ruce do vzduchu a já pokračovala v chůzi.

,,Mám takový pocit, kamaráde, že z ní bude Evansová číslo dva," zaslechla jsem ještě Rema, ale šla jsem dál, aby to nebylo nápadné.

I když bych možná i ráda poslechla jeho odpověď, ale stejně jsem ji znala. Já nejsem Lily Evansová a nikdy nebudu. Ten fakt mě na jednu stranu štval, na tu druhou jsem si vždycky říkala, že bych musela být blázen, abych si myslela, že by mě někdy mohl milovat.

Zrychlila jsem krok a přála jsem si, abych ho už přestala milovat. Moje srdce potřebovalo, aby udělal něco za co bych ho nenáviděla víc než jsem kdy vůbec milovala. Jestli je to vůbec možné. V tu chvíli jsem si vzpomněla, že vlastně obarvil vlasy mojí sestry na růžovo a já mu nějakým záhadným způsobem odpustila.

Už jsem totálně zbláznila.