Nenávist předchází lásce [I. díl Dramione trilogie] ✓

8. Pro nepřátele

Ginny už dál Hermionu netrápila a začala jí vyprávět o včerejšku, za což jí byla Hermiona neskonale vděčná. Ze všeho nejvíc teď potřebovala odreagování, a tak Ginny se zájmem poslouchala. Pohoda však netrvala dlouho, protože k nim právě přicházel Harry s Ronem. Pozdravila je. Harry jí znovu věnoval ten zvláštní pohled, kterým ji obdařil i včera. Proto věděla, že mu to musí vysvětlit, ale netušila jak. Musela vymyslet něco, čemu by Harry uvěřil. Bylo jí jasné, že Malfoyem je Harry posedlý a ze všeho nejmíň chtěla, aby si snad myslel, že jde Hermiona proti němu. Proti svému nejlepšímu kamarádovi.

„Harry?“ oslovila ho váhavě a on se na ni podíval. „Půjdeš se mnou, prosím?“ zeptala se a pomalu vstávala z lavice.

Harry se beze slova zvedl také. Ron na ně nechápavě zíral, ale Ginny ho rychle zabavila. Podala mu talíř s koláčem, čímž upoutala jeho pozornost. To fungovalo vždycky.

***

Draco je zpozoroval. Hermiona se zrovna chytila Harryho paže a odcházela s ním k východu z Velké síně. Před dveřmi se zastavili a stoupli si napravo od nich. Ač se Draco snažil sebevíc, pořád se za nimi ohlížel.

***

„Harry, vím, že jsi mě včera viděl na Pobertově plánku s Malfoyem,“ začala a Harry poslouchal, „nevím, co si myslíš, že jsem dělala, ale chci ti to vysvětlit,“ pokračovala.

„To si rád poslechnu,“ řekl odtažitě Harry a zamračil se. „Asi se ti společnost Smrtijeda zalíbila, co?“

Hermionu to zamrzelo, ačkoliv měl víceméně pravdu. To ale nemohla přiznat.

„Harry, prosímtě,“ začala znovu mluvit, ale on ji přerušil.

„Tak mluv, co jste tam dělali? Celý večer jsi trávila s ním! Nepříjde ti to trochu zvláštní? Po tom všem, co způsobil jeho otec a Malfoy sám, se s ním budeš bratříčkovat?!“ Lehce zvýšil hlas, ale ne zas tak moc, aby je slyšel někdo, kdo by neměl. Hermiona jen stála a poslouchala. „Zapomněla jsi snad, že byl poskokem Umbridgeové?“ pokračoval a zamával jí před obličejem zápěstím, na kterém měl stále jizvy. „Rád ti to všechno připomenu!“

Hermiona se nezmohla ani na jediné slovo a věděla, že to vlastně ani nemá cenu. Nechala ho mluvit bez přerušení.

„Co třeba to, jak jeho otec podstrčil Ginny deník Toma Raddlea a málem ji tím zabil?!“ V obličeji se mu odrážela opravdová zlost. „Co takhle minulý rok, kdy kvůli Luciusovi zemřel Sirius?“ pokračoval dál ve svém monologu. „Nebo to, jak ti celé roky nadával, ponižoval tě, ubližoval ti - na to už jsi zapomněla?!“ Odmlčel se.

„Harry, poslouchej mě,“ začala mluvit Hermiona a chytila ho za ruku, „máš ve všem pravdu a nikdy jsem nic z toho, cos právě vyjmenoval, nepopřela. Poslední dobou se Malfoy změnil - nepřerušuj mě!“ okřikla ho, když si Harry odfrkl a arogantně se zašklebil. „Je uzavřený, s nikým nemluví, vyhledává samotu, nedělá nám problémy tolik jako dřív a když se mi naskytla možnost, chtěla jsem zjistit, co za tím je, co má za lubem. Když šel odvést Pansy na kolej, šla jsem na toaletu a po cestě zpátky jsem ho potkala,“ vychrlila ze sebe rychle, aby ji Harry zase nepřerušil. „Ale bohužel jsem z něho nic nedostala,“ dodala Hermiona a čekala na jeho reakci.

Zdá se, že tahle lež zabrala. Cítila se hrozně, že musí svému nejlepšímu kamarádovi lhát, ale když viděla jeho reakci, nezbývalo jí nic jiného.

„Příště mi o tom aspoň řekni dopředu,“ vyzval ji Harry už klidněji. „Ušetřili bychom si tenhle výstup.“

Hermiona s lehce provinilým úsměvem přikývla a objala ho.