,,Missy!" Zamávala jsem na kamarádku a přeběhla za ní přes ulici. Hned jsme se objaly. Celé prázdniny byla v Americe a aspoň na ten zbylý týden se vrátila.
,,Ahoj Lilly," usmála se na mě. ,,Jak ses tu měla?"
Nebudu jí to vyprávět přece jen tak na ulici. Radši jsem ji pozvala do kavárny a řekla jí všechny novinky, co se tu za ty necelé dva měsíce odehrály. Dokonce i o klucích. Jsou celkem príma a myslím si, že by je taky mohla poznat.
Pak mi začala ona vyprávět, jak si užívala u moře na písečných plážích Floridy. No, po chvilce jsem jí přestala poslouchat. Všimla jsem si velice známých blonďatých vlasů. Stál před květinářstvím přes ulici a prohlížel si vystavené květiny. Pak se pro nějaké nahl a vešel s nimi do obchodu. Docela by mě zajímalo, pro koho Tinus ty kytky kupoval. Během chvilky jsem se přistihla, jak přemýšlím o tom, že bych byla celkem ráda, kdyby byly pro mě. No, proč ne. Tinus je pěkný, milý, zábavný a užívá si života. Je jiný než Marcus. Ten je spíš opatrný, má tendenci se o všechny starat a není do všeho tak hrr jako Martinus. Ale právě to mám na něm ráda. Kdybych si měla vybrat jednoho z nich... Asi bych se nerozhodla. Dobře. Po čase možná jo. Ale i tak.
*
,,Tak co, jak jde život?" Ozvalo se za mnou a já se s leknutím otočila. Hned jsem si oddechla, když jsem zjistila, že se jedná o Tinuse.
,,No, já..." Poškrábal se na zátylku a zadíval se mi do očí. ,,Jen, ch-chtěl jsem se zeptat, j-jestli by s-sis třeba dneska nechtěla někam vyjít. J-jen mi dva."
Usmála jsem se. Je docela roztomilý, když takhle koktá. ,,Jasně, proč ne?"
,,Bezva," odhalil řadu svých bílých zubů. ,,Tak já tě dneska vyzvednu o půl osmé, ano? Buď připravená."
,,Neboj, budu," přikývla jsem. ,,Už se těším."
Lehce se naklonil k mému uchu a přejel po něm rty. ,,Tak to bude oboustranné."
Zachvěla jsem se pod pocitem vyvolaným tím dotekem. Jeho rty jsou tak jemné a měkké. Vysílá do mě menší elektrické proudy, které zapříčiňují zčervenání mých tváří. Odtáhl se a zamířil pryč. Natáhla jsem dlaň a bříšky prstů si přejela po onom místě. Stále bylo horké a silně tepalo. Bože, co to se mnou dělá?
Marcus
Sledoval jsem ho, jak jí políbil na ucho. Bodlo mě u srdce. Jo, moc se mi to nelíbilo.
,,Haló! Země volá Marcuse!" Zamával mi Martinus rukou před obličejem.
,,C-co?" Zmateně jsem se na něj zadíval.
,,Jak jsem si vedl?" Protočil očima.
,,Ehm, asi dobrý. Já nevím," pokrčil jsem rameny a vydal se do svého pokoje. Chtěl jsem být sám.
Dívala se na něj jak na nějaký obrázek. Kdyby se tak někdy podívala i na mě. Dál bych za to cokoliv na světě. Stačil by mi jen jeden láskyplný pohled. Jediná jiskřička v jejích očích, když by mě viděla. To toho chci sakra tak moc?!
Zavrtěl jsem hlavou. Už skoro mluvím sám se sebou. Povzdechl jsem si a svlékl se. Nutně potřebuji studenou sprchu. Nechal jsem ledové kapky stékat po mém těle. Doufal jsem, že se tak zmrazí i myšlenky, které poslední dobou napadají mou hlavu. Bohužel.
Vyšel jsem ze sprchy a utřel se. Navlékl jsem si boxerky a vydal se zpátky do pokoje. Začal jsem hledat svoje obleční. Kdybych tu neměl takový bordel, možná bych i něco našel.
Pak někdo zaklepal na dveře. Svolil jsem, že může vstoupit. No, to jsem ještě nevěděl, že to bude ona...
~💙 Love you & pineapples 💙~
ČTEŠ
Hey You [Marcus&Martinus CZ]
FanfictionCo má být bude...A co ne, to prostě nepatří do tvého života... ✖ Marcus Gunnarsen ❤ ✖ Marcus & Martinus ✖ Czech Fan Fiction ✖ Dokončeno ✔