Hey You [Marcus&Martinus CZ]

15💘

Still Marcus

,,Podívejte, já chápu vaše obavy, ale všichni ti lidé, co tu sedí, sem přišli před vámi a mají podobně vážné důvody, jako je ten váš. Musíte si prostě počkat."

,,Dobře, děkuji," přikývl jsem. Vážně nemám náladu se tu hádat s nějakou sestřičkou, a tak jsem se radši s Lil pořád v náručí vydal do nejodlehlejší části čekárny posadit se na jednu z volných laviček. Lilly jsem si nechal na klíně tak, aby si mohla natáhnout nohy a hlavu opřít o mé rameno. Něžně jsem ji hladil po vlasech a lehce se s ní kolíbal že strany na stranu.

,,Děkuji," zašeptala a víc se ke mně přitulila. Nechal jsem ji. Proč by taky ne, že? Užíval jsem si tu chvíli, kdy vnímala jenom mě a ne mé mladší dvojče. No, i tak jsem věděl, že Tinus by měl aspoň vědět o tom, co se děje. Zkusil jsem mu zavolat, ale nebral to. Nakonec jsem mu jen napsal nějakou zprávu a mobil schoval.

Mé oči vyhledaly její. Celou dobu se na mě dívala a bedlivě pozorovala každý můj pohyb. Lehce jsem se usmál a bříšky prstů mi pohladil po tváři.

,,Neboj, všechno bude dobrý," zašeptal jsem a rty se otřel o její ucho. Vím, že bych neměl. Ale tohle je nic oproti tomu, co jsem udělal nedávno. Nikdy si to neodpustím.

,,Není ti zima?" Podíval jsem se na ni a až teď si uvědomil, jak se celá klepe. Sundal jsem si mikinu a přehodil jí přes ní. Až pak mi došlo, jakou jsem udělal blbost.

Lilly

Věnovala jsem mu vděčný úsměv. Ten však hned zmizel, když jsem spatřila jeho předloktí.

,,C-co t-to je?" Vykoktala jsem.

,,Co?" Nechápavě se na mě zadíval. Když si všiml, na co narážím, chtěl ruku stáhnout, ale já mu ji rychle chytla a přitáhla si ji blíž. Bříšky prstů jsem opatrně přejela po jizvách způsobených známým předmětem. Bože. Málem se mi zastavilo srdce. On se řeže?!

Se slzami v očích jsem se na něj podívala. ,,Proč to děláš?!"

Jeho pohled posmutněl a svůj zrak obrátil k zemi. ,,Je to složitější."

Natáhla jsem ruku a pohladila ho po tváři. ,,Macu," zašeptala jsem a nechala kapičky slz stékat na mé tričko.

,,Ne, neplakej, prosím," otřel mi pár slziček a zadíval se mi do očí. Lehce se začal přibližovat. Bože, chce mě políbit?! Je mi jedno, jestli bych neměla. Jeho rty mě neskutečně lákaly. Pomalu jsem přivírala oči a chystala se na ten pocit, až se mě dotknou.

,,Slečna Wailthová!" Rozneslo se čekárnou a Marcus se ode mě odtáhl. Tiše jsem zaklela. Byli jsme tak blízko...

~💙 Love you & pineapples 💙~