Hey You [Marcus&Martinus CZ]

17💘

Lilly

Bože. To je takový vůl. A teď myslím Tinuse. To mi to aspoň nemohl říct?! Ale co. Ulehčil mi práci. Když si pomyslí mi, že jsem se ještě strachovala, aby mi náhodou neublížilo to, že si mé srdce ukradl jeho bratr... Marcus. Navzájem jsme si hleděli do očí a nikdo nic neříkal. Chtěla jsem mu říct všechno, co k němu cítím. No, on byl rychlejší...

,,J-já ti musím něco říct," zašeptal po chvilce. Pod jeho temnými panenkami se mi opět naskočila husí kůže. Dělá se mnou něco úplně jiného, než Tinus.

,,Jo," přikývla jsem, ,,o co jde?"

Zhluboka se nadechl. ,,To dítě není Tinusovo."

Chvíli mi trvalo, než mi došlo, co vlastně řekl. Pak jsem se zasmála. ,,A čí by tak asi bylo co?"

Opět se svými tmavými kukadly vpil do těch mých. A pak téměř slyšitelně zašeptal: ,,Moje."

Jako by s všechno zastavilo. Čas, svět i moje srdce. Nechápala jsem, co mi to tu vypráví za blbosti. To přece nejde, to není možné...Jak sakra? Mlčel a jen se mi díval přímo do očí.

,,T-to n-není pravda, l-lžeš. Pamatuji si každý detail. Není možné, abych si tě spletla s Tinusem," vzpamatovala jsem se po chvíli a odvrátila od něj tvář. Vstala jsem z něj i z postele a vydala se k oknu. Jak by to dítě sakra mohlo být jeho?!

,,Ne, nelžu," znovu zašeptal a přistoupil blíž. ,,Tenkrát jsem z toho baru odešel dřív, pamatuješ? Ty jsi tam ještě zůstala s Tinusem. Opili jste se totálně na mol a on se pak do pokoje vrátil bez tebe. Když jsem se ho ptal, kde jsi, nebyl mi schopný odpovědět. Tak jsem tě šel hledat a našel tě schoulenou na ulici před hotelem. Vzal jsem si tě do náruče a odnesl do svého pokoje. Po cestě jsme si povídali a ty jsi vůbec jako opilá nevypadala. Když jsme vešli do pokoje, políbila jsi mě. No a pak... Já se prostě neovládl. Protože... To já jsem do tebe už od začátku zamilovaný. To já radil Tinusovi, jak tě sbalit. Radil jsem mu tak, jak bych to udělal já a on mě prostě poslouchal."

,,A-ale p-proč si mi to neřekl? Proč jsi mě nechal žít v přesvědčení, že jsem o to přišla s Tinusem?!" do očí se mi draly slzy. Lhal mi? A v tak podstatné věci?

Povzdechl si. ,,Protože když jsme skončili, přitulila ses ke mně a řekla mi "Miluji tě Tinusi". A pak mi to všechno došlo. Celou tu nádhernou chvilku sis myslela, že jsem on. Protože už od začátku si byla zamilovaná jen do mého bratra. Neovládl jsem svoje city a nenávidím se za to. Bylo mi jasné, že sexu se mnou by jsi jen litovala. Nechtěl jsem, abys byla nešťastná. Miluji tě Lil. Jak jen nejvíc to jde."

Srdce mi poskočilo v hrudi a zběsile se rozbušilo. 'Miluji tě Lil'. Ta slova mi neustále zněla v uších a hlavně v srdci.

,,Bolelo to. Opravdu moc. Ale moje maličkost byla až na druhém místě. To první patřilo tobě. Nechtěl jsem o tebe přijít. Ráno nebylo nějak extra těžké dostat tě do Tinusovy postele. Věděl jsem, že on si nic nebude pamatovat. A tak jsem se musel smířit s faktem, že my dva budeme jen přátelé."

Z očí mi začaly samovolně vytékat slzy. Jak mi mohl lhát? Marcus. Můj nejlepší přítel a kluk, do kterého jsem opravdu zamilovaná? Proč mi to jednoduše neřekl na rovinu? Snesla bych to lépe. Mnohem lépe. Bože, vždyť ho miluji. Jsem ochotna na Tinuse zapomenout jen kvůli němu. Ale tímhle si to u mě fakt podělal.

,,A proto se řezeš?" Přes slzy jsem skoro nic neviděla. Až na jeho oči. Ty bych rozeznala i ve tmě. Lehce přikývl. Vodopády slz neznaly konce. Bože. Skutečně je to jen kvůli mě.

,,Ale ty jsi pak přišla s tím, že jsi těhotná," pokračoval dál Mac. ,,A já byl smutný. Protože ta představa, že mé vlastní dítě bude 'táto' říkat mému bratrovi a ne mě... A pak Martinus navrhl ten potrat. A já si uvědomil, že to došlo už hodně daleko a je čas se ke všemu přiznat, protože aby sis to nechala vzít, to by bylo to poslední, co bych chtěl."

Něžně mě chytl za ramena a otočil obličejem k sobě. Z očí mu vytékaly tenké pramínky slz. Ty moje byly mnohem objemnější.

,,Lil, prosím tě," chytl mi ruku a opřel o sebe naše čela. ,,Vím, že mi to nikdy neodpustíš. Ale od srdce tě žádám, nech si to. Udělám cokoliv, jen to malé nedávej pryč."

Užívala jsem si ten pocit, když mi byl takhle nablízku. Možná proto jsem byla ráda. Protože to Mac je ten, který se mnou čeká dítě. Mé srdce vědělo, že jsem spala s ním, ale mozek tuhle informaci odmítal přijmout. Na druhou stranu mě zklamal. A hodně.

,,Běž pryč," odtrhla jsem se od něj a přešla k oknu. Ani se nehnul po chvilce přešel ke mně a pohladil mě po rameni.

,,Lil, prosím," opřel se čelem o můj zátylek a mě tak jeho chladné slzy stékaly po krku. Jindy bych se z toho pocitu roztekla, ale dnes?

,,Nic po tobě nechci, jen mě prosím teď nech o samotě," povzdechla jsem si a stejně tak i on. Když své horké dlaně odtáhl z mých ramen, střepla mnou zima.

Zavřely se za ním dveře a já konečně mohla spadnout na postel a vybrečet tolik slz, kolik jen jde. To jsou všichni přátelé lháři?  Nechtěla jsem na něj být tak hnusná a vyhnat ho tímhle způsobem. Ale já si prostě potřebuji tyhle věci urovnat v hlavě. Nebo spíš v srdci...

~💙 Love pineapples 💙~
Tak jo no... Jste uhodli... Dítě je fakt Macovo 😅😂
Njn...jako 'detektivové' by jste uspěli 😝
Tak zas nějaký ten můj 'zajímavý' zážitek dne...Hej... Dneska nám učitel uzavíral známky ze zeměpisu...no, a teď se zastavil u mě...
Teacher: ,,Tak Verčo*, co by sis dala?"
Me: ,,No, asi dvojku?"
Teacher: ,,No, no...ještě si spolu popovídáme..."
Tak kdo by nechtěl soukromý rozhovor s učitelem, že? 😅😂
💘Love you💘
*jak já nenávidím, když mě učitelé takhle oslovují...😠😡