Hunt or be hunted

Part 26 - Ne!?

Položil mě na postel a začal mě líbat, od úst na krk a jel stále níže. Najednou jsem se cítila uvolněná a klidná a vzpomněla jsem si na Normana. Co to sakra dělám? Vždyť miluji Normana. Blesklo mi hlavou. Nohy jsou odmotala a snažila se ho od sebe odstrčit. Začal na mě tlačit celou vahou jeho těla. Kopla jsem nohama. Prvé to nemělo žádný účinek, ale podruhé už jsem se trefila. "Nech mě být!" procedila jsem mezi zuby.

"Co chci to dostanu." vypustil na to on.

"Mě ne." řekla jsem a kopla nohama ještě jednou. Tentokrát nejen, že jsem se trefila dobře, ale kopla jsem ho přímo mezi nohy. Zaúpěl a odskočil. 

"Ty malá děvko." řekl a držel si své nádobíčko. Vyskočila jsem na nohy a utíkala ke knihovničce za křeslem, ve kterém ještě před chvíli seděl. Začal se uklidňovat. "Promiň. Vzali jsme to za špatný konec. Nechceš a já to respektuji. Co takhle na to zapomenout." snažil se mě uklidnit.

"Na to ti neskočím." křikla jsem a celá se chvěla. 

"Klid, jen jsme špatně vyhodnotili situaci." dořekl a někdo zaklepal na dveře. Napřímil se a hlubokým, rozhodným hlasem pronesl: "Vstupte." Dveře se otevřely a do místnosti vstoupil muž s ohořelou tváří. Na sobě měl černo-bílou košili zastrčenou do kalhot a kožený pásek, na kterém mu visela zbraň a nůž. 

"Negane, už je našli. Vezou je sem. Budou tady tak za deset minut." mluvil na něj se sklopenýma očima. Negan, konečně jsem znala jeho jméno.  

"Díky Johne. Dojdeme tam." řekl a John se otočil, zavřel dveře a odešel. 

"Dojdeme? Kam sakra jdeme?" zeptala jsem se ostře a nespouštěla z něj oči. On se na mě usmál a nic neřekl. Jen udělal dva kroky ke mně. "Negane! Nepřibližuj se ke mně!" křikla jsem. 

"Klid. Nechci ti nic udělat Andreo. Jen pojď se mnou. Ukaž mi svou nebojácnost a pojď." řekl mi a usmál se na mě. Nic jsem mu na to neřekla, ani jsem nekývla. Jen jsem udělala krok dopředu a on pochopil, že má jít. Otevřel mi dveře a já vyšla na chodbu. Když jsme se propletli chodbami nějaké budovy, tak jsme se dostali na nějaký dvůr. Konečně jsem byla venku. Byl tam plot a za ním chodci, jenže ti tam byli záměrně, byli připoutaní ke kolíkům. Najednou jsem v dálce uviděla náklaďák, který jel směrem sem. Lidé ve vysoké věži dali pokyn dalším lidem a ti otevřeli bránu, kterou auto vjelo a zastavilo před námi. Vyskákalo z něj snad pět chlapů po zuby ozbrojených. Všichni jsme se přesunuli dozadu k nákladnímu prostoru. Stáli jsme v nepravidelném půlkruhu a jeden z mužů otevřel velké dveře. Začali vytahovat nějaké lidi. Měli svázané ruce a na hlavách pytle. Všechny je vytáhli před nás. Bylo tam pět lidí. Něco mi nesedělo. Když všech pět klečelo před námi, začali jim sundávat pytle. 

"Pane bože, Normane!" vykřikla jsem a rozběhla jsem se k němu. Negan mě chytil kolem pasu a stáhl mě zpět.

"Stůj tady a ani se nehni." řekl a strčil mě za sebe. Zase jsem začala brečet, Norman na mě koukal. Neměl v očích strach. Byl statečný. "Tak vy jste mi prý obrali lidi. Jste šikovní. Pět proti jedenácti a stejně jste se dokázali zabít. Všechny až na jednoho. Ponaučení pro příště, jestli nějaké příště ještě bude." řekl a s úsměvem na tváři se začal procházet tam a zpět. "Dneska mám dobrou náladu. Takže to uděláme takhle. Jednoho z vás zabiji a zbytek si bude moct svůj osud vybrat." řekl nahlas a skousl si jazyk mezi zuby. Čekal na reakci. Začala jsem brečet. Klečeli tam Francis, Norman, Simon, Peggy a Sasha. Z mého pohledu zleva. Všichni drželi a znechuceně se koukali na Negana. "Uděláme to naší oblíbenou dětskou říkankou." pálkou začal ukazovat na osobu uprostřed, tedy na Simona. "Ententíky dva špalíky, čert vyletěl z elektriky, bez klobouku bos, narazil si nos." zastavil se zase na Simonovi, kterému stekla kapka potu po čele. Negan pokračoval: "Boule byla veliká jako celá af - ri - ka.." dořekl a pálka zůstala na Normanovi. Začala jsem hystericky brečet a rozběhla se k nim. 

Pověsila jsem se Neganovi na ruku: "To nemůžeš! Ne!" Plakala jsem. Negan švihl rukou. Trefil se klouby otevřené dlaně do tváře a já spadla na zem. 

Norman vyskočil a chystal se  skočit po Neganovi, ten ovšem zareagoval pohotově: "Klekni si zpět nebo ji zabiju a ty s tím nic neuděláš. I když je to kočka, tak tě budu muset poučit." Norman si klekl zpět a koukal na mě. "Chyťte mi ji někdo, sakra." zuřil Negan. Dva chlapi mě popadli a odtáhli zpět na místo, kde jsem stála. Negan se otočil zpět k Normanovi. "Vypadáš jako tvrďák.." rozmáchl se pálkou ... Já jsem zakřičela ... Pálka tvrdě narazila do lebky ...