17. Kapitola - Každý tráví večer po svém (ale všichni duhově)

2.6K 153 123
                                    

Pozor! Tahle 3,8k slov dlouhá kapitola obsahuje yaoi. Hodně, ale opravdu HODNĚ yaoi. - Kdo by s tím měl problém, ať ji vůbec nečte a počká si na závěrečnou kapitolu, kterou se budu snažit vydat co nejdřív.

P.S. Toho oznámení uprostřed kapitoly si nevšímejte, pokud není určeno pro vás. :D

Když si Alois uvědomil, že se po nich nikdo neshání a že je všem totálně putna, kde jsou, protože každý už si v hlavě maloval, jak stráví večer, musel se pousmát. - Byl sám. S opilým Cielem. Poblíž kůlny... Co víc si přát? No, možná snad jenom to, aby se uvnitř nacházela postel. - Ale i bez té by se obešli.

Než se tedy mladý Phantomhive vůbec na něco zmohl, už jej druhý šlechtic vtáhl rozvrzanými dveřmi do malé místnůstky plné všemožných (a především nepotřebných) věcí, kde jim nad hlavami poblikávala stará žárovka, jež střídavě prosvěcovala své nejbližší okolí, a pak jej zase halila do naprosté tmy.

"Tyyy, Alen-ko," zamumlal náhle Ciel, pozoruje Trancyho, který se na něj zvědavě podíval.

"Copak je?" zakřenil se na něj světlovlasý.

"Ne-nejs-i Lizzy, že ne-e?" Z jeho obličeje se dalo jasně vyčíst, že jestli někoho před sebou opravdu nechce, tak pak je to jeho snoubenka.

"Huh?" Na víc se Alois nezmohl, jelikož jeho mozek právě zpracovával data a prováděl aktualizaci systému. - Pak mu to ale došlo:

"Jo ahááá! Ne, já rozhodně nejsem ta upištěná věc, která v jednom kuse řve, že je něco kawaii. A ani nikoho neoblékám do přitroublých oblečků... No dobře, Claudeho jo, ale tomu to sluší!"

Phantomhive moc nepobíral, o čem to světlovlasý mluvil, ale ke štěstí mu stačilo, že se poblíž nenachází mladá lady Midford, takže se s úlevou usmál a zamumlal:

"Js-em rááád, že ne- nejsi o-na, Ale-nko. O-ona nen-í zlá, ale... ale pro mě je spí-š ja- jako sest-ra."

"Takže se ti nelíbí?" vyzvídal okamžitě Trancy, očima hypnotizuje jeho rty a čekaje na jedno jediné dvoupísmenné slovo.

"Nooo..." huhňal si něco pro sebe menší, jenže Alois prostě není zrovna dvakrát trpělivý člověk, takže mu položil ruce na ramena a zatřásl s ním.

"Cielku, mluv! Já čekám na tvou odpověď!!!"

"Ale-nko, ne- nech mě!" snažil se bránit, ale místo toho zapackoval a přepadl druhému šlechtici do náruče. "Nelíb-í se mi. Alo-is je hez- hezčí," vypadlo z něj z ničeho nic, "ale, ale nem-ůžu mu to říc-t, proto- protože bych si zni- zničil rep-utaci. Neře-kneš mu to, ne-e?"

"Ale ty můj Cielku, vždyť já jsem přece Lojzík," odvětil s úsměvem a jak tak měl Phantomhivea blízko u sebe, pevně jej objal, aby mu náhodou nevzal roha, a zlehka jej políbil.

Čekal, že se mu pokusí nějak vytrhnout nebo jej nějak jinak odstrčí, ale místo toho se Phantomhive do polibku zapojil a když se od sebe na chvíli odtáhli, aby mohli nabrat dech, natiskl se na druhého šlechtice a zaškemral jako malé děcko:

"Etěěě!"

Trancy nemusel být zrovna génius (Což bylo dobře, jinak by teď byl dobře v koncích.), aby pochopil, že ho menší prosí o pokračování.

"Když chceš," pousmál se blonďák, přemáhaje se, aby okamžitě nepovalil tmavovláska na zem a nezbavil jej veškerého oblečení. Vzal jej tedy do náruče a přenesl ke stolu, z něhož nejdřív musel smést několik kousků nářadí a taky slušnou vrstvu prachu, než na něj Ciela vysadil.

Ta "Nejlepší" Dovolená [Kuroshitsuji fanfiction]Kde žijí příběhy. Začni objevovat