Ta "Nejlepší" Dovolená [Kuroshitsuji fanfiction]

7. Kapitola - Skvěle strávená noc a ještě líp strávený den

A máme tady další kapitolu! Yaaay! Že to ještě nejsou dva týdny? No, to máte pravdu - nejsou. xD

Jenže mě to vážně baví psát (Což ostatně vypovídá délka některých kapitol. xD) + mám strach, že se svojí šikovností bych to nestihla dopsat do letních prázdnin. (A v tu dobu nemám moc času, takže by to skončilo nepravidelným vydáváním.)

Tím pádem i přes tu miliardu povinností, jež se na mě sesypaly jako vosy na zmrzlinu, bude kapitola každý týden. (Plus minus dva dny. xD) - Mám pocit, že největší radost z toho mám já. xD

P.S. Ne, při psaní této části jsem nebyla pod vlivem žádné psychotropní látky. - Pouze jsem poslouchala Caramelldansen. (Což má asi hodně podobný vliv, ale moc to radši neřešme.)

Sebastian se pohrdavě podíval na Clauda. Dokonce na chvíli uvažoval, že by jej vyhodil před dveře, ale pak dostal strach, že by si to jeho pán mohl tak trochu špatně vyložit.

"Vypadni z té skříně," poručil nakonec a zamířil k oknu, jež otevřel. - Do místnosti se okamžitě nahrnul chladný vlhký vzduch. "Na zem to není daleko, takže - prosím," pokynul druhému démonovi rukou.

"Neříkali jsme si náhodou před odjezdem, že nesmíme přitahovat pozornost? Mám totiž pocit, že vyskakování z okna v prvním patře se dá zařadit na seznam velmi nápadných věcí, nezdá se ti?" Faustus zkřížil ruce na prsou a probodl Michaelise zlostným pohledem.

"Zaprvé je tma, zadruhé hustě prší, z čehož vyplývá, tě ani pořádně nepůjde vidět. Navíc dveřmi jít nemůžeš, protože by tě ta blonďatá upištěná věc zpozorovala... Takže ber, nebo nech být."

"Dobrá," zavrčel nakonec Claude a už si to lezl na parapet.

"Jsem rád, že jsi to pochopil... Pokusím se ti získat alespoň trochu času, ale i tak by sis měl pospíšit. Mimochodem, na zahradě je celkem ucházející kůlna," prohodil jen tak mimoděk a přesunul se ke dveřím.

Než je ale otevřel, otočil se na Faustuse sedícího na okenním parapetu a dodal: "Nevykládej si tohle mylně jako projev dobrodiní, později budu chtít něco na oplátku." S těmi slovy zmizel na chodbu.

"To mělo znamenat jako co?" zamumlal trochu vyjeveně Claude, ale pak si řekl, že o tom bude moci přemýšlet celý večer, a raději zahájil taktický ústup.

Sebastian mezitím vyšel z pokoje a snažil se vypadat strašně překvapeně, když kousek ode dveří narazil na dva mladé šlechtice.

"Můj pane, copak tady děláte?"

"S tebou se neba-" začal Phantomhive, ale Alois jej záhy přerušil:

"Hledáme Clauda, neviděl jsi ho? Celé odpoledne se neukázal!"

"Hmmm... Mám pocit, že jsem jej předtím zahlédl, jak míří do vašeho pokoje. Bohužel nevím, kdy přesně to bylo, omlouvám se."

"Třeba tam ještě pořád bude!" vykřikl nadšeně Trancy, popadl protestujícího Ciela a už se hnal nahoru do schodů. Michaelis je s pobaveným úšklebkem na tváři následoval...

"Ten flákač tady není!" začal se vztekat blonďák, jakmile rozrazil dveře do místnosti a nikoho zde nenašel. "Až se vrátí, tak něco uvidí! Vymyslím mu tak strašný trest, že bude litovat dne svého narození! Ty, Cielův sluho! Jak vůbec na svět přichází démoni?" zeptal se z ničeho nic.

"Jakže, prosím?" Sebastiana obvykle nezaskočilo nic, ale takovouhle pitomost ani v nejmenším nečekal.

"No, prostě jsem chtěl vědět, jestli je taky nosí čáp," odvětil naivně Alois, čímž si od Phantomhivea vysloužil pohled "To jako myslíš vážně? Chováš se jak největší perverzák, a pak plácneš něco takového?"