Ta "Nejlepší" Dovolená [Kuroshitsuji fanfiction]

5. Kapitola - Aloisi, nezlob se!

"To víš, určitě budu spát na zemi," zamumlal nakvašeně Ronald a posadil se do křesla. Tam vyčkával, dokud Spears neusne, a sotva se William propadl do říše snů, sebral Knox svůj polštář a peřinu a zalezl do postele. "Asi bych měl pro jistotu nastavit na ráno budík... Nechci, aby nám utekla snídaně, a taky navíc jsme tady proto, abychom si užili dovolenou u moře, válet se v posteli až do oběda můžeme klidně i doma." 

S těmi slovy nastavil na mobilu budík na sedm ráno... Pak si to ale ještě rozmyslel a přepsal to nakonec na šest ráno. Přece jenom si chtěl být jistý, že na snídani bude první. Poté odložil brýle na noční stolek, zabalil se do peřiny a spokojeně usnul...

* * * * * *

Williamovi se zrovna zdál překrásný sen o tom, že konečně všichni shinigami pracují tak, jak by měli, a počet sesbíraných duší přesně sedí záznamům, když vtom najednou jako by z dálky uslyšel otravnou hudbu. Vidina se začala rozplývat a on zjistil, že leží v hotelovém pokoji, kterým se ozývá: "From Rio to Jamaica, we are the party shaker. So welcome, everybody, let's party tonight!"

"Co to má znamenat?" zamumlal rozespale a přetočil se na druhou stranu. - V tom okamžiku se octl nebezpečně blízko Ronaldovi, jenž ležel rozvalený přes většinu postele a momentálně ze spaní slintal na svůj polštář.

"Ronalde? RONALDE?!" Zjištění, že vlastně celou noc prospal v posteli s někým stejného pohlaví, Spearse probralo více než úspěšně.

"Co? Já nespím!" vykřikl blonďák v přesvědčení, že zase usnul během nějakého nudného výkladu, a rychle se pokusil dostat do sedu. To se mu ale vymstilo a společně s peřinou skončil na podlaze.

Když se trochu vzbrchal, uvědomil si, že jej William probodává zlostným pohledem. "Co jsi dělal v té posteli?!"

"Eee... spal?" nadhodil Knox nevinně.

"A na čem jsme se předchozí večer domluvili?"

"Na ničem! Ty jsi pouze sobecky prohlásil, že si postel zabíráš pro sebe, a ani jsi mě nenechal se k tomu nějak vyjádřit. A já ne zemi celý týden skutečně spát nehodlám!" Ronald si uraženě založil ruce v bok a oplatil Spearsovi jeho pohled. "Takže buď se o tu postel podělíme, nebo se budeme střídat!"

"Dobře," schválil jeho nápad černovlasý, "jeden večer ty, jeden já... A teď bys mohl být tak laskavý a mohl bys vypnout tu příšernost."

"To není příšernost, ale Party Shaker! Klasika a skvěle se hodí na budík," odvětil Ronald a natáhl se pro mobil.

"A kolik že je vlastně hodin?"

"Něco po šesté-"

"Můžeš mi vysvětlit, proč jsi to nastavil tak na brzo?"

"Aby nám neutekla snídaně, ne? A abychom si co nejvíc užili tohodle krásného dne!"

V ten okamžik se William pohrdavě uchechtl. "To asi těžko. Podívej se z okna." Ronald jej okamžitě poslechl. - Proudy vody stále bičovaly zem, jež už je dále nedokázala vsáknout, takže se na povrchu tvořily enormní kaluže.

"To nemůže být pravda," zašeptal zklamaně Knox, ale hned si uvědomil, že negativní přístup nikam nevede, takže nasadil odhodlaný výraz a zahrozil zatnutou pěstí bouřkovým mrakům. "Já už něco vymyslím! A zabavím všechny i v tomhle počasí!"

"Moc to s tou aktivitou nepřeháněj," zchladil jej okamžitě Spears, "já mám třeba v plánu číst si knihu a hádám, že i ostatní mají svůj vlastní způsob jak strávit deštivý den... A rozhodně tě nikdo z nich nebude potřebovat."