18 💖

823 47 7
                                    

James

Byl jsem nadšený z toho, že se jí líbil. A to doopravdy hodně. Nebude si lhát, už jsem ho koupil. "No, jak to říct," začal jsem nervózně, i když se jí líbil, tak jsem nevěděl, jak na to bude reagovat.

"Vymáčkni se, nemáme na to celý den," zavrčela, protože věděla, že je to něco důležitého a já tak nějak věděl, že jí to teď lehce rozčilý, ale co udělat jsem to musel.

"Tohle je od teď můj dům," řekl jsem odvrátil jsem od ní pohled. "Ale jestli budeš chtít může to být náš dům," pokračoval jsem a až v tu chvíli jsem se na ní podíval měla na tváři zmatený, ale pak se najednou rozplakala. Hned jsem si jí stáhl do objetí, protože jsem jí takhle nerad viděl. Mojí úžasnou Lily, která byla vždycky silná.

"Copak?" zeptal jsem se a v tu chvíli mi byl nějaký dům úplně u prdele. Měl jsem starost jestli jsem neřekl něco špatně, ale vždyť je to moje snoubenka a bydlíme spolu, tak nevidím problém.

"Jamesi, to si nemusel," zafňukala. 

"Ale chtěli jsme se osamostatnit a tohle je nejlepší příležitost," zasmál jsem se a políbil jí. "Nechceš si projít zbytek našeho bytu?" zeptal jsem se a ona s úsměvem přikývla. To slovíčko naše ve mě vyvolávalo nepopsatelný pocit. 

Vždycky jsem věděl, že s Lily k sobě patříme a když jsem na ní myslel, bylo to vždycky my. A teď je to skutečnost. Sice už jsem Remusovi za tu svatbu děkoval milionkrát, protože to nás přivedlo dohromady., ale musím to udělat ještě jednou. 

Líbilo se mi jak to znělo my, náš, naše atd...

Na tenhle moment jsem čekal od první chvíle, co jsem jí uviděl. Ty její rudé vlasy a zelené oči. A tu její nezkrotnou povahu, kterou mi za celých těch sedm let dávala sežrat úplně všechno. 

...

"Je úžasný," zasnila se a přitulila se mi do náručí. Zrovna jsme totiž plánovali, kde co bude a ona se rozplývala nad naším pokoj. Chtěli jsme ho vymalovat pastelově červeně, ale to byla teplá barva (jinak by vyhrála modrá) a doprostřed bychom dali velkou postel s nebesy - jakou Lily vždycky chtěla (co bych pro mojí princeznu neudělal).

"Tak zítra koupíme barvu a budeme malovat," zasmál jsem se. "A až budeme mít všude vymalováno, tak nakoupíme nábytek, co ty na to?"

"Já jsem pro,"  zasmála se a dala mi pusu na tvář, ale mně to nestačilo, hned jsem jí lehce přejel rty po jejích a vášnivě jí políbil. 



Nečekané (FF HP)Kde žijí příběhy. Začni objevovat