Nečekané (FF HP)

10 💖

Lily

O dva týdny později

"Měli bychom jim to říct," zamumlala jsem Jamesovi do zad, když jsem došla do kuchyně, kde už na nás čekali Potterovi. Otočil se a objal mě.

"Ještě, počkej ještě tak měsíc, až to bude stoprocentní," zamumlal mi do vlasů a políbil mě do nich. Nesnáším, ale zároveň milovuji, že je tak velký a mohutný, protože mě hrozně převyšuje. Díky čemuž já ztrácím respekt a o proti němu nemůžu vypadat děsivě.

"Je to tvoje rozhodnutí," usmála jsem se do jeho hrudě a políbila ho na bradu, protože víš jsem nedosáhla.

"Jen nechci, aby se na něj těšili víc než já, když to není stoprocentní," odvětil a zvedl si mě do náručí, kde mě chtěl políbil a rty, ale...

"Nerada vás ruším hrdličky, ale jídlo je na stole a nepotřebuji vidět, jak můj syn svádí jeho přítelkyni," zasmála se za námi paní Potterová a já jsem ztuhla studem.

"Omlouváme se," pípla jsem a otočila se ní.

"V pořádku, teď se pojďte najíst," usmála se na nás a pokynula nám, abych za ní přešli do jídelny. Začervenala jsem se a slezla z Jamese, který se tvář, jako by se mu to dělo každý den, za což jsem ho praštila do břicha. Chtěl mi to vrátit, ale já jsem zvedla obočí ve výzvě, jestli by to dokázal udělat.

"Tohle nezvládnu, kdyby jsi v břichu neměla 'naše' dítě, tak bych ti to oplatil a strhla by se válka, které by končila v 'naší' posteli," zašeptal mi do ucha a políbil na tvář. Červenala jsem se snad ještě více, než před tím, jak jen to ten kluk dělá? Nikdy jsem se kvůli klukovi nečervenala.

"Už jsem ti to řekla?" zeptala jsem se a podívala se na něj významným pohledem.

"Co jsi mi už řekla?" zeptal se zvědavě a opřel se rukou o linku.

"Že tě miluju," prohodila jsem jako by nic a James se zarazil. Podíval se na mě, jako na zjevení, ale já kolem něj jen prošla a plácla ho přes zadek.