Utajené manželství II.

Zvraty a návraty

Profesor Brumbál se ocitl před Minerviným domem, zazvonil a netrpělivě přešlapoval z nohy na nohu.inerva mu otevřela značně nevrlá ,,co potřebuješ?"
,,Je to naléhavé, jsem rád, že jsem tě zastihl tady a ne v cestovce. Jde o Potterovi."
Minerva zpozorněla, moc dobře si pamatovala na Jamese Pottera a jeho přátele. Měla je ráda a tohle ji zaujalo ,,pojď dál. Ještě, že tu Henry není. Nemusí vědět, kdo jsem ne?"
,,Je to tvůj snoubenec."
,,O tom potom, o co jde?"
,,Voldemort zabil Potterovi, přežil to jenom jejich malý syn Harry. Je mu skoro rok. Máme v hledáčku jeho příbuzné, jmenují se Dursleyovi, paní Dursleyová je sestra Harryho matky." Obývací poloj zaplnilo tíživé ticho, které prolomila až Minerva ,, snad to vyjde. Asi jsi mi to nepřišel říct proto, abych byla v obraze co?"
,,Máš pravdu, chtěl jsem tě vidět. Prosím pomůžeš mi?"
,,Tak jo. Zítra večer v Kvikálkově."
,,Zítra. A co Henry?"
,,Víš, ukázalo se, že, no to je jedno. Co ty a Poppy?"
,,Napřed mi pověz co se stalo s tebou a Henrym a já ti pak povím, jak je to mezi mnou a Poppy." Oba vytušili, že ani jeden nechtějí mluvit o svých citových vztazích. Popravdě Minervin snoubenec se ukázalo, že ji podvádí s jinou a že to ve skutečnosti nemyslel vážně. ,,Tak jo. S Henrym jsme se rozešli, víš podváděl mě s jinou. Přišla jsem na to náhodou, jednou tu zase přespával a zapoměl si tu ráno mobil, to je taková věc, se kterou můžeš mluvit s někým kdo je od tebe hodně vzdálený a ten mobil mu zazvonil. Zvedla jsem to a slyšela jsem ženský hlas, jak říká, že se těší na tu schůzku večer. Ještě ten den jsem mu zabalila věci, které si tu nechal a sám se mi i přiznal, vyhodila jsem ho. A teď ty."
Albus se díval na tuhle silnou ženu stále k ní cosi cítil. ,,Já, Poppy, my. No Poppy udělala velkou chybu, kvůli které se rozvádíme. Ne nepodvedla mě, ale udělala ostudu a nemůžu s ní být dál."
,,To je mi líto."
,,A nechtěla bys, nechtěla byses vrátit do Bradavic? "
Minerva zaznamenala nepatrný záchvěl Alova hlasu, došlo jí, že se Albus chtěl původně zeptat, jestli by nebyla ochotná se k němu vrátit. ,,Já, povím ti to zítra večer. Taky tedy zítra večer v Zobí."
,,Zítra v Zobí." Zopakoval po Minervě. Zvedl se z pohovky a vrátil se do školy.
Minerva proplakala zbytek večera, Potterových jí bylo upřímně líto.
Sedla k počítači a pomocí Googlu si vyhledala, kde vlastně Kvikálkov a Zobí leží.
A Albusova nabídka, zněla lákavě, ale Minerva se bála ji přijmout.
Na další den a do práce a to jen proto, aby podepsala papíry potřebné k ukončení pracovního poměru, zašla do realitky a prodala dům, nábytek  rovněž prodala všechen až na klavír a pár lepších kousků. Kufry si zabalila. Musela do Bradavic, tam bylo nyní bezpečno i pro ní, vlastně zvlášť pro ní.
Vzala kufry do rukou, luskla prstem a objevila se na školních pozemcích. Konečně, tady nebyla přes dva roky! Přemisťování jí chybělo, stejeně jako čerstvý horský vzduch, vysoký hrad, les, Minervě ukápla slza.
Tajně se vkradla do hradu, kufry zaparkovala v učebně přeměñování, téměř se nezměnila. Prošla známýi chodbami, vyjela po točitých schodech a vstoupila do pracovny. Albus se zaskřípěním dveří zvedl ruku ,,Minervo,"
,,Skoro se to tu nezměnilo," pronesla s úsměvem čarodějka a rukou opsala kruh po místnosti ,,co tě sem vede?"
,,Vrátila jsem se. Na dobro, víš, zjistila jsem, že, hm že nemůžu být bez kouzel, bez učení a bez..."
,,Bez koho?"
,,Bez tebe." vydechla Minerva šeptem ,,chyběl jsi mi, celou tu dobu."
Albus překonal vzdálenist, která je dělila a objal Minervu, ta se rozplynula v jeho náručí a dostavily se i jí dobře známé pocity, které měla jen v Albusově přítomnosti. ,,Chceš něco vidět?"
,,A co?"
Albus přešel k jedné z knihoven a podal jí jeden pergamen, ona ho přijala a začetla se, ruka s papírem jí klesla podél těla, na tváři pobavený úsměv ,,děkuju ti."
,,Měl jsem to tu připravené, věděl jsem, že se jednou vrátíš.“
,,Musím si jít vybalit."
,,Tak jdi. Večer v Zobí."
,,Ahoj večer."
Minerva odemkla dveře od svého kabinetu, známý závan. Vybalila si a dala si procházku po škole.
Nevěděla corozvodu. Chtěla si vyřešit svůj spor s Poppy. Běžela na ošetřovnu ,,Poppy, Poppy!" volala na svou kolegyni už z dálky, Poppy vyšla ze své pracovny ,,Minervo, to jsi ty!" Poppy se s úsměvem rpzběhla k Minervě, jejich objetí bylo však velmi chladné ,,je mi to líto. Albus se s tebou rozvádí kvůli mě."
,,Ano a já se už nezlobím. On tě miluje Minervo, my spolu nikdy nebyli opravdu šťastní. Vy k sobě patříte. Proto už se rozvodu nebráním."
Minerva ztuhla. Poppy jí právě odpustila. Byl čas aby i ona jí odpustila ,,a já ti Poppy odpouštím ty věci, které předcházely tomu prvnímu rozvodu, zapomeňme na to."
Minerva sevřela Poppy v novém, vřelejším objetí. Všechno bylo tak, jak má být.
Teda skoro. Byl tu ještě ten večer a oan musela později vyřešit další věci.