6.

584 29 0
                                        

Nedlouho po té jí občas bolívalo pravé oko. Viděla na něj čím dál víc rozmazaně a za pár týdnů se jí nepřirozeně zakalilo. Tomu, že to bylo to samé oko, jaké chybělo i v podobě knoflíku hadrové panence, nevěnovala pozornost.

Jednoho dne, když si toho všimla její maminka, jí přivedla k doktorovi. Dostalo se jí jen velmi stručných informací, které by asi měla vědět. Prý dostala jakýsi zákal, který je pravděpodobně doživotní, bude nejspíš vidět hůř a hůř až nakonec na to jedno oko oslepne. Neví se přímo co je tento zákal zač, ale vyskytl se už u spousty dětí ve věku 4 - 9 let většinou introvertnější povahy.
Nic víc. Nic míň.

Nevěděla co dělat, měla tehdy sto chutí něco rozmlátit. Vždyť se jí budou ostatní smát! Co když se to přenese i na druhé oko? Oslepne úplně? Bála se. Tolik se bála. A to ještě nevěděla, že toto je jenom začátek...

Příliš tomu nerozuměla, ale i tak moc dobře věděla, že se před ní něco tají. Jenže co?
Co když za to nemůže její skromný věk, ale má to i jiný důvod?

Raději se tím však příliš nezabírala. Měla strach, protože jestli přijde na něco strašného, stejně to neovlivní. Jakmile nad tím nebude přemýšlet, nic jí ani neublíží tam uvnitř.

A jak se řeklo, tak se také stalo. Netrvalo dlouho a pouze jedno její oko vykonávalo svou funkci...

Hadrová PanenkaKde žijí příběhy. Začni objevovat