Všechno bylo jako dřív a to nejen v dobrém, ale i ve zlém. Prapodivná melodie se zase vrátila. Občas hrála hlasitě, jindy takřka neslyšně.
Pokaždé to však byly stejné děsivé noty a stejný neznámý hudební nástroj, tak zvláštní, že ho nikdy dříve neslyšela. Linoucí se drnkavé tóny připomínaly hru na klavír a zároveň neměly daleko od kytary a houslí, někdy dokonce zněly trošku jako zobcová flétna.
Holčička nikdy nebyla zvlášť nadaná pro hudbu natož pro zpěv, ale jako menší ji rodiče rádi tahali na orchestry, a to i na dětské, odkud získala dobrý přehled o hudebních nástrojích.
Tato hudba ale nebyla jako žádný z nich. Každý úder v sobě nesl brnknutí struny, avšak dozníval jako neobvykle dlouhé stisknutí klávesy. Táhlé zvuky se překrývaly, dřív než skončil jeden, přišel další a pak další, zatímco mu dodával jakousi energii stále ten první.
Pokaždé pak po různých dobách následovala krátká odmlka, jíž zaplnil dunivý závěr intonace.
Tato neobvyklá souhra melodických útržků, která se však vzájemně doplňovala, dodávala efekt ponuré tmy, vyvolávala euforii smutku s jakousi děsivou prázdnotou.
Avšak holčička si musela přiznat, že v této melodii nalezla také zalíbení.
ČTEŠ
Hadrová Panenka
HororVelmi krátký příběh o malé holčičce, která jednou najde hadrovou panenku. Tahá jí všude možně s sebou, až jednou jí zapomene doma a vydá se do školky bez ní. V krátkém sledu událostí se začnou dít divné věci a holčička, no, znáte ty pověrčivé děti...
