8.

538 26 0
                                    

Houpala se na rozvrzané houpačce, kterou sem nejspíš někdo kdysi dávnou zavěsil za silnou větev starého dubu, co si rostl - nu, spíše se rozpadal a hnil - uprostřed lesa. Panenka na dívku pokukovala knoflíčkovým okem ze svého místa na zemi, zatímco holčička se mírně kolébala na strouchnivělém prkně. Měla docela štěstí, že se pod její váhou houpačka celá nerozpadla.

Oči sklopené k zemi, trošku působila, jako sama smrt. Nebo alespoň Samara či jiná hororová postava. Tomu hodně přidávaly i neudržované, mastné a mírně zacuchané vlasy, o něž již dlouho nebylo pečováno.

Ještě před půl hodinou seděla ve škole a čekala na osudné zazvonění.
Nyní už nečekala.
Byla plně rozhodnuta se nevrátit.

A tak jenom přemýšlela nad životem, možná složité téma na malou holčičku, ale ona k tomu měla dobrý důvod...

Hadrová PanenkaKde žijí příběhy. Začni objevovat