It's Pirate's Life For Me Savvy (POTC)

3.Záhada

Probudilo mě hlasité chrápání posádky. Jack měl možná pravdu s tím chrápáním, ale nebudu mu o tom říkat.
Vstala jsem protože bych znova už asi neusla. Oblékla jsem si svůj kabát a nasadila klobouk  a vyšla jsem na palubu. Venku byla ještě tma, může být tak 3 nebo 4 hodiny ráno. Ach jo.
Přešla jsem ke kraji lodi a zadívala jsem se do temných hlubin oceánu. Uklidňuje mě dívat se na moře. Miluji moře, přesně jako Jack. To on mě všemu naučil...Ale co ta Elizabeth myslela tím Turner. Jako vím že mám otce Štrupla Billa Turnera, ale že bych měla bratra,to není možný,není...nebo snad jo? Ale otcovo jméno bych si nikdy nevzala.Každej by mi pak říkal: není tvůj otec Bill tkanička? Ne to fakt nechci, většina Karibiku mě zná pod příjmením Fanning. Je to po mé matce, otec se o mě nestaral a vlastně nic moc jsem o něm nevěděla, jen to že byl námořník a údajně zemřel na moři, což jak jsem zjistila není pravda. Nedávno jsem ho viděla jenom na chvíly na palubě Bludného Holanďana kde jsem se to taky dozvěděla než jsem utekla, ale on si mě asi nevšiml. Povzdechla jsem si.

,,Co tady takhle brzo děláš Sybil? Nemůžeš snad usnout?"Ušklíbl se.

Protočila jsem očima,,Na to samé bych se mohla ptát já, co tady děláš a proč nespíš, nemůžeš snad usnout?" Hodila jsem po něm úšklebek.
Ale na to se Jack jenom ušklíbnul.

,,Budu hádat, nemůžeš spát protože tě ruší chrápání posádky." Stoupl si těsně vedle mě.

,,Ale nezapomeň, že u mě v kajutě je ještě jedna volná postel."Svůdně se usmál.

,,Ne děkuji Jacku, to je dobrý. Jak jsem řekla, to zvládnu. Mimochodem, co by na to řekla Elizabeth ,přítelkyně nejspíš mého bratříčka, že já bych spala v kajutě kapitána a ona s posádkou." Teprve teď mi došlo že jsem svoji úvahu o Willovi řekla nahlas.

,,Bratříčka? Počkej, chceš snad říct že Will je tvůj bratr?" Překvapeně se podíval a odsunul se.

,,Ne. Ano. Ne."Povzdechla jsem si. ,,já vlastně ani. Nedávno jsem zjistila něco šokujícího...nevím a navíc proč bych se o tom měla bavit zrovna s tebou."Obořila jsem se na něj.

,,Třeba protože jsem naprosto neodolatelnej a ty si chceš o tom popovídat protože tě to trápí."Opřel se. Ach jo ty jeho krásné oči v barvě hořké čokolády dokážou vždycky prokouknout úplně každého...počkat cože? Co že jsem to právě řekla? Nenene tak to teda ne.

,,Nějak moc si věříš. Víš co Jacku? Dobrou noc."Otočila jsem se na patě a zamířila jsem zpět do podpalubí. Ještě jsem za seboj slyšela Jacka jak mi pozdrav opětoval...

Tak hlásím se tu s novou kapitolou.
Tentokrát to je přehlednější.
Minule mi někdo psal že když to četl že se neviznal co kdo říká tak je to přehlednější.
Zatím čááj.