Dream

40.kapitola

Hned ráno jsem běžela vše povědět Lis. Byla šťastná, tak jako já.
Začala jsem s přípravami na svou druhou korunovaci, i když jsem radši říkala první. Přála jsem si, aby to byla Lis, kdo mě bude korunovat. Byla jako moje druhá máma. Nechala jsem rozeslat pozvánky do všech království, připravit pokoje pro hosty a vymýšlela, jak to všechno bude vypadat.

"Chceš s něčím pomoct?" Ozval se vedle mě Mike, až jsem se ho lekla.

"Ne, všechno máme pod kontrolou," mrkla jsem na Lis.

"Musím si jít něco zařídit. Vadí?" Zeptala jsem se Lis, když jsme na chvilku měli čas.

"Jen běžte," usmála se Lis. Mike mě vzal za ruku a spolu jsme vyběhli ven.

"Co se děje? Proč jsme tady?" Rozhlížel se Mike kolem sebe. Stáli jsme na křišťálové hoře.

"Zapomněla jsem uzavřít bránu. Mám průšvih?" zeptala jsem se i sama sebe. 

"Nevím, viděla si tady snad člověka?" Pokrčil rameny. Vzpomněla jsem si na kouzlo z modré knihy. Zavřela jsem oči a začala odříkávat.
Nevím, kdy jsem skončila, ale cítila jsem se docela vyčerpaná. Tak na odpoledního šlofíka. Poklepala jsem rukou na neviditelnou stěnu.

"Snad vydržíš," usmála jsem se na svůj výtvor. Mike mě vzal za ruku a pomalu jsme mířili zpátky.

***
Přípravy byli v plném proudu. Uběhl týden, kdy všichni dorazili na mou korunovaci.

"Všechno je připravené, čeká se jen na tebe," vstoupil do pokoje Mike v černém elegantním obleku. Upravila jsem si své dlouhé šaty na široká ramínka. Dlouhou bílou sukni, která byla zdobená červenými květy růže, jsem táhla za sebou. Červený vršek byl na zádech zdoben krajkou. Vlasy jsem měla složitě zapletené. Usmála jsem se na sebe do zrcadla.

"Jsem připravená," nadechla jsem se a vydechla. Mike mě vzal za ruku a všechna nervozita ze mě na chvíli opadla. Vyšli jsme z hradu, kde nás už čekal průvod lidí. Cesta byla osvětlená svíčkami a lampami.

"Naše královna!" Křičeli jeden přes druhého. Usmívala jsem se a mávala. Šli jsme na velkou louku za hrad. Mike pustil mou ruku, jen co jsme přistoupili blíž a nechal mě jít samotnou. Na připravených židlích seděli všichni z království a usmívali se. Vepředu stála Lis v krásných hnědých šatech. Prošla jsem uličkou přímo k ní. Před ni jsem si klekla a ona začala odříkávat svou řeč. Nad námi svítil úplněk a má matka postávala vedle Lis. V té záři byla úžasná a každý na ni mohl oči nechat. Jako obvykle. Lis mi nasadila korunu a já se modlila, abych ji vrátila zpátky do původní podoby. V tom Lis otevřela pusu v úžasu. Koruna začala růst a vytvořila další kámen. Bílý kámen osudu. Pyšně jsem zvedla hlavu a všichni se mi poklonili. A já se samým štěstím usmála upřímným úsměvem.

"Ať žije naše královna!" Zakřičeli všichni a já si utřela neposedné slzy. Shira a Baltazar do noci vychrlili oheň a Fire zařval. Šla jsem stejnou uličkou zpátky a na všechny se usmívala. Vedla jsem je do svého vytvořeného altánku z kořenů stromů, kde bylo jídlo, pití a muzika. Slavili jsme a já nebyla šťastnější. 

"Moc ti to sluší, zlatíčko," otočila jsem se na hlasem a usmála se na matku. 

"Chtěla jsem, aby jsi u toho byla," vzala jsem ji za ledové ruce. 

"Jsem moc ráda, že jsem toho byla součástí," usmála se na mě. "Musím už jít, uvidíme se zítra," objala mě a zmizela do noci. Podívala jsem se na oblohu kde se na moment jasně rozsvítila hvězda. 

"Všechno v pořádku ?" zeptal se Mike, který mi přinesl skleničku vína. 

"Naprosto," usmála jsem se a podívala se na své hosty. 

"Tak další bude naše svatba," otočila jsem se za hlasem. 

"Wille," objala jsem ho. Vedle něj postávala Katharina, která se mi zase poklonila. Objala jsem ji také, aby s tím přestala. Přivítala jsem se snad se všemi a přijímala jejich gratulace. 

Večírek skončil brzy, ani slunce ještě nevyšlo. Mike mě vzal za ruku a dotáhl mě až na křišťálovou skálu, která se najednou stala naším místem. Posadili jsme se do trávy a sledovali východ slunce. Poprvé jsem si z hlavy sundala korunu a celou si ji prohlédla. Byla propletená, tak jak ji vytvořila matka, jen s malými lístky a květy. Nad kamenem Země se pyšnil kámen Osudu, čistě bílý, ale živý. V každém kamenu se cosi hýbalo a bylo to kouzelné. Položila jsem ji vedle sebe a opřela si hlavu o Mikovo rameno. 

"Jak se cítíte královno ?" promluvil najednou. Zacukaly mi koutky.

"Jsem tak ráda, že tam byla matka. Všechno na světě bych vyměnila jen za to, aby tam se mnou byla. Přesně tak, jak jsem si vždycky přála," sklopila jsem pohled na své spojené ruce v klíně. Najednou Mike vstal a podal mi ruku. Nechápavě jsem ji přijala a on mě chytl do držení. Zasmála jsem se a odhodila baleríny. Bez hudby, jen mi dva, jsme se pohupovali při východu slunce. Chytil mě za boky a vyzvedl do výšky, kde mnou zatočil. Odhrnula jsem mu vlasy z čela a přitáhla si ho k sobě do polibku. Mé nohy se dotkly trávy. Prsty jsem mu prohrábla vlasy a odmítala ho pustit. Cítila jsem se neskonale šťastná. 

"Ty. Já. Jen sami dva," promluvil Mike a pohladil mě po tváři. 

"Ty. Já. Jen sami dva," zopakovala jsem. Políbil mě na čelo a já si opřela hlavu o jeho hruď. Oba dva jsme koukali na východ slunce nad městem. Toto je jen a jen naše. Nikdy nám to nikdy nevezme. 

Skrz temné časy,

jsem teď našla,

všechny důvody proč,

tě budu milovat nekonečně.