18.Kapitola

1.3K 26 3
                                    

Z pohledu Nicka

Ještě včera večer hned jak jsem dorazil domů, jsem nechal Bell poslat puget modrých růží se vzkazem, že se dneska zastavím osobně. Takže právě teď sedím v autě a mířím k ní domu, abych jí to mohl vysvětlit a omluvit se za něco co jsem vlastně ani neudělal. Logika? Když přijedu před její dům, stojí tam černý Jeep Commander, který rozhodně nepatří Bell, zřejmě má nějakého hosta.

Vystoupím z auta a rozejdu se směrem ke dveřím. Chci zazvonit, ale dveře nejsou úplně zavřené. Když se konečně rozhodnu strčit do dveří, ozve se uvnitř ženský hysterický křik. Rychle vyrazím k místu, odkud to vycházelo. A pohled na dění, mě docela překvapil.

Bell byla přimáčknutá k pohovce s rukama nad hlavou, vzpírala a kroutila se, no a nad ní se skláněl nějaký kluk, který jí držel již zmíněné ruce a snažil se jí líbat?! Tak to teda ne! Rychlým krokem jsem k nim přešel, a kluka od ní za triko odtáhnul.

„Co to do háje je?!" Zakřičel ten kluk, když se otočil. Kouknul jsem na Bell, která se zvedala z pohovky, když zjistila že tu stojím, překvapeně vykulila oči.

„Dominicku, co tady děláš?" Zeptala se Bell.

„Jo! Dominicku, co tady děláš?!" Zeptal se ten blb oslizle.

„To je jedno, ale vlastně bys to měla vědět. Protože jsem ti to psal do toho vzkazu k té kytce. Ale na tom teď nesejde. Jsi v pořádku Annabell?"

„Jo, je v pořádku a teď můžeš vypadnout." Řekl zase ten plešatý dutohlavec. Kouknul jsem se s otázkou v očích na Bell, jestli to myslí vážně, ale ta se na mě ani nepodívala.

„Nepůjdu dokud to sama nepotvrdí, ani tím si nejsem jistej," zavrčel jsem na něj,"Annabell?" Zeptal jsem se.

„Můžete sakra vypadnout oba?!" Zakřičela z ničehož nic. Překvapeně jsem se na ní podíval, jestli to fakt myslí vážně. Dneska jí ještě asi nechám vycukat. A to jen taky z toho důvodu, že je tady ten blb, ale od zítra už jí pokoj nedám. Kouknu se na idiota, jak na to zareagoval on. Ten ale stále stojí a kouká na ní jako na lovnou zvěř.

„Co tady do prdele vy dva děláte?!" Otočím se za čtvrtým hlasem v místnosti a ten nepatří nikomu jinému než Kate.

„Vypadněte oba dva!! Dělejte!!" Opakuje stejně jako Bell. Pouze se ještě jednou podívám na Bell, a pak s lehkým pokývnutím odejdu. Znovu už se neotočím, takže jestli odešel i ten blb fakt netuším, ale myslím si, že Kate by ho stejně tak jako tak vykopala pryč.

Odjel jsem domů, kde jsem si otevřel plechovku s pivem a přemýšlel nad tím, jak získám Annabell zpátky, a kdo vlastně mohl být ten kluk, který ji obtěžoval. Chris mi několikrát říkal, že ona na kluky moc nedá, takže to mohl být její ex, který jí něco provedl a ona tak zanevřela na kluky. Takhle jsem přemýšlel ještě další dvě piva, až jsem to vzdal, šel si dát sprchu. Musel jsem si jít lehnou, protože zítra máme trénink hned ráno a nepotřebuju, aby na mě byl trenér hned nasranej.

***

Když jsem ráno zastavil před stadionem, už tam na mě čekal Luke. Vystoupil jsem a rozešel se směrem k němu.

„Čau kámo." Pozdraví mě Luke.

„Čus."

„Tak co ten včerejšek, vyřešil si to pak ještě?" Zeptal se.

„Jo, hned po zápase jsem jí poslal kytku se vzkazem, který asi ani neotevřela."

„Proč myslíš?"

AT FIRST SIGHT ✔ (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat