"Dobré ráno," skoro neslyšně jsem zamumlala a sedla si na postel. Nikdo tu ale nebyl. Sakra. Ani jsem nevěděla, kde a jak jsem včera večer usnula. Ani jsem nebyla převlečená v žádném pyžamu. Usnula jsem v tom, v čem jsem přijela.
Každopádně teď jsem seděla na měkké posteli v oranžově vymalovaném pokoji. Po zdích byly rozprostřeny abstraktní obrazy laděné do černo-šedo-červené barvy.
Pokoj byl vybaven moderním bílým nábytkem. Žaluzie byly zatáhnuté, ale světlo rozsvícené. Z toho jsem usoudila, že už je nejspíš den. Nad postelí byla polička na které ležely knihy.
Tak třeba toto by mi mohlo napovědět něco o majiteli. Řekla jsem si a uchopila tu nejtlustší.
A sakra.
Kamasutra.
To jsem vážně vidět nepotřebovala.
Podle tohoto je majitel pokoje... Eh... Napadlo mě hodně možností.
Rychle jsem knihu založila zpět na poličku a vyšla ven z pokoje. Byla tu celkem tma. Nacházela jsem se na chodbě, po stranách bylo mnoho dveří. Ano. Tady jsem to už trochu poznávala. Druhé dveře na pravé straně by měly být do Adamova pokoje.
Šla jsem tedy k těm dveřím a zaklepala jsem. Nic se neozývalo, tak jsem opatrně zmáčkla kliku. Dveře se trošku pootevřely a já jsem plná zvědavosti nakoukla malou škvírou dovnitř.
Nikdo tam nebyl.
Seběhla jsem dolů do kuchyně a tam jsem taky nikoho neviděla.
Co když ujeli?!
Pomalu ale jistě jsem začínala hysterčit.
Pokračovala jsem dále v prozkoumávání jejich prostorného domu. Vešla jsem do menší tmavé chodby a potichu našlapovala. Když v tom - někdo mě chytl za ruku.
Zatraceně jsem se lekla.
Otočila jsem se a stál tam Adam. "Co tady kurva děláš?" vyjekla jsem. On se jen zasmál a řekl: "Bych se spíš měl ptát já, proč se nám o půlnoci promenáduješ po domě." uchechtl se.
"Co? Jak o půlnoci?" vykulila jsem na něj oči. "Je půlnoc, Emm... Měla bys jít vážně spát. Dokonce se obávám, jestli nemluvíš ze spaní." uchechtl se a změřil si mě pohledem.
"Dobře. Dobrou." unaveně jsem se usmála a šla jsem směrem ke schodišti, před kterým jsem se však zastavila a prudce otočila na Adama. Ten se asi nejspíš lekl, protože celý nadskočil.
"Hele, mám jednu otázku." šibalsky jsem se usmála. "Čí je ta kamasutra?" to už se ale začal smát i on. Smáli jsme se asi hodně hlasitě, protože nikdo z nás nezaregistroval, že by někdo šel po schodišti.
"Přeci moje a maminky." zívnul Adamův táta stojící na schodech. My jsme se tak lekli, že se naše hlavy srazily, což vyvolalo u jeho táty nekonečný výbuch smíchu. Je třeba ale podotknout, že ta hlava fakt bolela. Jak mě, tak nejspíš i Adama, protože se za bolavé místo držel bříšky svých prstů. Avšak smíchu jsme se taky neubránili.
"Tak a teď do hajan!" ukončil ty naše orgie jeho táta. Znovu jsem si připadala jako malé dítě. Achjo... Večerníček už skončil?
Vycupitali jsme po schodech na chodbu kde jsme se obejmuli a pak se uchýlili každý do svého pokoje spát aspoň na ty čtyři hodiny.
Tak a máme tu další díl <3
Nebudu to moc protahovat - děkuju za každé přečtení vote a komentář ^^ opravdu to pro mě moc znamená ^^ doufám, že se vám to bude líbit <3
XX
ČTEŠ
Polish boy |cz|
Romance"Mé srdce je větší než vzdálenost mezi námi..." Emma je obyčejná patnáctiletá dívka. Co se stane, když ji rodiče naplánují víkend v Polsku? Dokáže jeden víkend změnit celý její život? To vše a ještě víc se dozvíte v mém příběhu <3
